A je tady! Krize středního věku!

Dneska ráno jsem se probudil a uvědomil, že mi je 54 let…
Ležím, a jen tak nechávám myšlenky volně plynout a to, co mi zaujme, tak dál v duchu probírám a přepadl mě smutek…
S rukama v dlaních si říkám:
Už si prožil větší část života, těch věcí, lidí, situací, co ti jím proběhlo. 54 let za mnou, to je mazec, a přitom ti to přijde jako pár tejdnů…

Mám to takhle skoro každý ráno, budík na 7:20, ale reálně vstávám tak v 8:30, je to taková moje ranní rutina, i když pro mnohé strukturované maskuliníky, je to obyčejná prokrastinace a raději bych si měl dát 5x dvacet kliků, dřepů a sklapovaček…
No, co už se mnou, jsem takový, tak se Johnny neposer!

---

Když mi bylo dvacet, tak jsem nevěděl, že existuje, ve třiceti jsem myslel, že je to nějakej blábol, ve čtyřiceti jsem si řekl, že je to ještě daleko a že se mě to netýká. A dnes je mi 54 a je tady:

Krize středního věku

Mrcha jedna, nikdo jí nezval, nečekal a ona si přijde. Ptal se mě někdo, jestli jí chci? Jasně že NE!!! A stejně dorazila, jak večerní bouřka, když chceš dělat piknik pro kámoše nebo romantickou večeří pro svou novou holku!

Druhá puberta

Tohle zamyšlení trochu navazuje na minulý článek Puberta, kde píšu, jak velká změna v životě to je. Jak se ti mění nastavení, hodnoty, hledáš smysl bytí a vnímání sebe, okolí a vlastně života samotného.

PROČ JSEM TADY?

Jenže puberta není ta poslední změna hodnot, která tě čeká. Život tě nenechá jen tak se flákat, makat na sobě se musí dál a život je změna.
Přichází možná druhá puberta, které říkáme krize středního věku!

Je to jak se starým kompem, po čase potřebuje upgrajd a každej dobrej Ajťák ví, že když počítač nereaguje, tak se musí na vostřáka vyrvat ze zásuvky!
Tak je tu krize středního věku, která mě donutila udělat takovou sčotku, takový osobní usebráníčko toho, co mi v životě dává smysl. Většinu života jsem strávil jako křeček v kolečku, co nevidí konec. Možná stejně jako ty, možná je to doba, ale aniž bych si to uvědomoval, je to rozhodně naše volba. Nemůžeš stále dokola opakovat TO ONI, to oni za to můžou, JÁ ROZHODNĚ NE!
Uvědomuji si, dnes, že to tak je! Když se podívám zpět na to jak jsem žil a děkuji za to, tak mi tam nejvíc sedí MILIONÁŘ NA ZÁŽITKY!

Spousty jsem toho popsal na tomhle blogu a některé ještě určitě napíšu…
Udělal jsem v životě spousta chyb, průserů, debilit, hovadin a nasral spousta lidí…
Ne, nelituji ničeho, i kdybych si řekl, že některé věci z dnešního pohledu vidím jinak, tak si musím přiznat, že ty největší bolesti byly v mém životě ty největší kvantové skoky ve vědomí! Rozvod, odchod s firmy, kde jsem měl jistotu, krach obou e-shopů, ztráty kamarádů a lásek,
Zároveň věřím, že jsem spoustě lidem udělal radost, dal lásku, spousty smíchu a zrovna nedávno mi řekl jeden nejmenovaný kamarád (Richard V.), že bych měl být stand-up komik.
No nevím, jel jsem asi fakt bomby, život na plný koule, ale čím jsem starší, tak vítám více klidu…

A hlavně mi začali docházet síly…

Do té doby jsem běžel, jen ať se práší za kočárem, ale najednou jsem cítil, že se zadejchávám a kolečko se mi tak pěkně netočí. Drhlo to! Už to nebylo ejchuůůů, naspídovanej energií, pořád práce, občas se vylejt, jak váza a znovu makat, abych v tom důchodu měl pěkně klídeček a pohodičku!

Najednou tu hoňku venku už nedávám a začínám se přesouvat víc do světa uvnitř, kde jsem stále král a můžu si v něm dělat fakt, co chci. Je totiž jenom můj!
Najednou se mi mění venkovní hodnoty, které byly důležité, na vnitřní! Dělám si rekapitulaci svého života a možná poprvé přemýšlím, jak jsem žil!

Je to přirozené? Ano je!

Krize středního věku, je prostě doba, která tě zastaví a donutí některé věci změnit.

Začneš přemýšlet, co se dál, co opravdu chceš a na rozdíl od puberty už máš spousty zkušeností! Spousta chlapů utíká z týhle krize novou károu, motorkou nebo milenkou. Někdo to zaleje litrama chlastu, antidepresivy nebo jinou dobrotou, aby nakonec zjistil, že ho to stejně nezachránilo a bude si tím muset projít. Pěkně z vostra, bez keců i dost bolestně!
Často zjistíš, že práci, kterou jsi dělal většinu života tě vlastně nebavila a nedává ti najednou smysl! Někdo opouští starou rodinu a začne někde znova. Od začátku! Smutná pravda, je, že pokud nezmění nastavení, tak to bude to samý, furt dokola a dokola… Najednou se čas stává kurva omezenou komoditou, kterou nechceš utrácet za píčoviny!

Je to dobrá zpráva nebo špatná? Jak se to vezme, je to zase o úhlu pohledu.

Začneš si možná pokládat otázky:

• Proč se ke mně okolí chová tak, jak se chová?
• Které situace se mi stále opakují?
• V čem se moc hlídám a schází mi odvaha?
• Kdy mám strach udělat něco po svým?
• V čem se moje představy liší od reality?
• Do jaké míry řídím svůj vlastní život sám?
• Mívám často pocit viny?
  Co dělám stejně jako táta nebo máma?
  Umím se rozhodnout rychle nebo mi to dlouho trvá?

Položil sis někdy takové otázky?

Pokud si ty otázky pokládáš poprvé a pokud nejsi napojený přímo na zdroj, tak odpovědi nepřijdou hned! Ale může ti to něco ukázat a v krizi středního věku si možná poprvé uvědomíš, co všechno táhneš v tom báglu na zádech, a že je čas začít z něho vyhazovat zbytečný kraviny!

A výsledkem by mělo být?

Začít si odpovídat na otázky, proč se chovám takhle, co mi to má říct… Začít měnit hodnoty a posouvat hranice a čím dál, tím víc, být sám sebou..
Zažívat víc osvěžující pohody, jednoduchosti a vnitřní svobody. Udělat si pořádek v tom vnitřním bordelu, ujasnit si, co chceš a co už nechceš, co potřebuješ a na, co se můžeš už konečně vysrat. Co jde k duhu a co už ti škodí.

Život běží stále dál, bude tu běžet beze mě i bez tebe! Stále se to bude měnit, což je jediná jistota…

Tak nezapomeň žít i v krizi středního věku, mezi tím přemejšlením nad tím, co bude, protože budoucnost je nejistá, a to HLAVNÍ se děje TEĎ!

(s)Měj se a užívej dne!

Chceš dostávat pravidelně moje články? Tak se dole přihlaš!
Jo a tam kde je smajlík 😀, tam se máš smát a tam kde je srdce ❤️, tak to je hluboký.