Můj život byl a je jak na horské dráze. Plný kotrmelců, chyb a průserů, ale i radosti, smíchu a štěstí.
Pracoval jsem jako elektrikář, vyhazovač, diskžokej, vymahač dluhů, podomní prodejce, obchodní zástupce, pojišťovák, area manažer a drobný živnostník.
Byl jsem bez práce, bez peněz, bez energie, bez radosti, bez chuti do života, bez nálady, bez sexu, bez legrace, bez lásky.
Měl jsem práci, peníze, energii, radost, chuť do života, náladu, spousty sexu, hrozně smíchu a spousty lásky.
Jednu chvíli jsem měl všechno a pak najednou zase nic.
Začal jsem se ptát, co to je? Vždy, když něco získám, tak o to hned přijdu a jedu nanovo. Vydělávám prachy, abych obratem ruky o ně přišel, navazuji vztahy, abych se rozcházel, učím se něco, abych zjistil, že to nakonec nepotřebuji, vymyslím potisk, aby ho za týden někdo okopíroval a prodával levněji (mám totiž e-shop s tričky Triko4u.cz), atd…
Měl jsem pocity zmaru, že nic, co dělám, nedává smysl. Strachy, co se mnou bude. Velké úzkosti. A uklidnění po prvním použití Neurolu přišlo jen na chvíli. Stále se mi opakovaly špatné stavy, dostával se do stavu oběti, tedy stavu, ve kterém se lituješ, proč se to děje právě tobě a v kterém velice často házíš vinu na všechny okolo, místo abys začal u sebe.
Zas a znovu, furt dokola jsem běhal jak ten blbej křeček v kolečku. Proč?
Nevím, co to přesně bylo, ale poslední dobou je módní používat slovo AHA moment. Tedy chvíli, kdy ti něco docvakne a najednou ti to dává smysl. Najednou vidíš světlo na konci tunelu a máš sílu vstát a jít dál.
Tento AHA moment ve mně vyvolal nutkavý pocit, že to musím pochopit, že chci, aby mi to dávalo smysl a že chci být šťastný.
Začal jsem tedy pátrat, objevovat a jelikož nejsem tak pečlivý jako major Zeman, tak mi to trvá dodnes.
Život je dar, který jsme dostali zdarma a my si ho moc nevážíme, jak už je zvykem, když je něco zdarma.
Během života získáváme zkušenosti a z nich vycházející emoce a přestože žijeme ve světě polarit (dobro a zlo), tak neexistují špatné a dobré zkušenosti. Jsou jen zkušenosti a s nimi související emoce, které je právě přebarvují na černo a nebo bílo v okamžiku, kdy se stanou.
Co se dnes zdá jako katastrofa, se zítra může zdát jako obrovské ponaučení, štěstí a naopak. Co nás dnes naplňuje štěstím a radostí, nás zítra může sestřelit na kolena a rozbrečet.
Zkušenosti nám něco mají říct, my se máme poučit a jít dál. Třeba jako zkušenost s dostáváním dárků, kterou jsem měl v sobě od 6 let.
Jak to začalo a pokračovalo se dozvíš v článku Jak to všechno začalo >
Takže neříkám, že jsem konečně šťastný, bohatý, vymeditovaný, vědomý muž, ale jsem na cestě, která mě nově naplňuje, baví a dává smysl…
Takže vlastně jsem 🙂
Zatím Zdar jak sviňa, jak říká můj bratr Ragnar 🙂
Líbil se ti článek?
Chceš ho číst ještě čerstvej? Pokud ANO, tak si klikni vedle do formuláře a příští dostaneš jako první.