Medvídek z devadesátek

A pak přišla sametová revoluce!

Možností po revoluci, co dělat, bylo pro 20letýho kluka bez životních zkušeností, byla spousta. Měl jsem chuť dělat něco, co mě baví. Chtěl jsem svobodu, žít na plný koule! Já chtěl žít NONSTOP, jak Michal David. Bez závazků a mít všechno u prdele. Byl jsem, jak utrženej ze řetězu.

Přání se plní nejen o Vánocích, a tak mi do cesty přišla možnost dělat vyhazovače. Byla to pro mě změna, noční život, najednou jsem byl někdo, byl jsem „King of Door“.
Od vyhazovače je krátká cesta k diskžokejovi a já byl dost dobrej, tak jsem si udělal zkoušky a byl jsem profesionální diskžokej. Teď už mi nikdo neuvěří, ale měl jsem dlouhé vlasy, říkalo se tomu mikádo!

Ty vole to je život, kurva jízda, neskutečná a nekončící párty. Já jsem šťastnej!

Hrál jsem ve spoustě pražských klubů a volné noci na rádiu Kiss 98, které tenkrát začínalo. Začal jsem žít život o kterém většina zoufalých a testosteronu plných nadrženců balících neúspěšně na baru holky, jen sní. Mě stačilo mrknout a byla moje. Byl jsem diskžokej, ty vole a kdo je víc?!
Měl jsem pocit, že jsem slavný, vydělával velké peníze, kupoval si drahé hadry, koupil si auto, mohl jsem, co jsem chtěl. Asi takovej pocit, jako….

„Kamera, hérečky, píchání, chlastání, co? Filmování, vomdlívání…!“ (Černí baroni)

Natáčení bylo prostě parádní. Ochutnal jsem slávu, tu polní trávu, pak jsem jí začal hulit! Pak to nestačilo! Chceš bejt COOL, tak musíš víc, víc a víc!
A pak se to rozjelo. Za třicet stříbrných z Medvídka padal sníh a já jezdil na saních, jak smyslu zbavený.

Tenhle kalich sladkosti jsem si užíval, jak to jen šlo. Začaly třídenní party, drogy a ženy tekly proudem. Nevěděl jsem jakej den, kolik je hodin a občas ani, jak se jmenuji.
Čas letěl, jak bláznivý a já ho neřídil, nevěděl, co bude zítra… Jel jsem si svou jízdu, která na začátku byla úžasná, ale začal mi docházet dech.
Jednou jsem se sjel tak, že jsem nemohl hrát diskotéku, nevěděl jsem, co mám dělat, kde jsem a musel jsem zavolat kolegovi a jel domů a brečel. Sebelítost, jak jsem to dopadl, co by tomu řekla máma, kdyby to věděla, pohrdání sám sebou, nadávky, stíha a deprese…..

A pak mi odněkud přišla otázka.
Tohle opravdu chceš?
Takhle chceš žít?
Možná můj první AHA moment, možná ke mně promluvila duše, možná vědomí nebo CML. Bůh ví, ale mluvilo to!

A já odpověděl NECHCI!


Vrátil jsem se z jízdy

Je to už 25 let, co jsem odpověděl na otázku, že takhle žít nechci, převzal odpovědnost a rozhodnul se.
Diskžokejování jsem ukončil během týdne. Prodal desky v hodnotě 150.000 za 30 táců, změnil mobilní číslo, přestal se stýkat s lidmi z tohoto prostředí, seděl doma a nevěděl, co budu dělat.
Vydělal jsem velké peníze a většinu projebal během bohémského života, plného zážitků, úletů, průserů, sexu a machrování na ostatní!!!
Bylo to období, které jsem musel prožít, byl to můj PRVNÍ LEVEL, kde vše bylo spotřební zboží a to včetně žen.
Ale POZOR, nelituji toho, protože to byla úžasná zkušenost a děkuji nahoru, že jsem našel z toho cestu ven, protože hodně lidí jí nenašlo!

DĚKUJI ❤️, DĚKUJI ❤️, DĚKUJI ❤️

Tomáš, tak trochu jinej bloger!

Chceš dostávat pravidelně moje články? Tak se dole přihlaš!
Jo a tam kde je smajlík 😀, tam se máš smát a tam kde je srdce ❤️, tak to je hluboký.

DĚKUJI VŠEM, KTEŘÍ MŮŽOU ZA PODPORU

Líbilo?

Dal jsem si závazek, že budu přidávat novej článek co 14 dnů.

Chceš ho číst ještě čerstvej? Tak se přihlaš k odběru nových článků a já ti vždycky pošlu e-mail.

Odesláním formuláře souhlasíte se zasíláním newsletteru z tomashovorka.cz
Komentáře
  1. Tereza napsal:

    Sis to uměl užít, že , Zlato?

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů