Navazuji na článek s Covidem v posteli!
V době Covidu, jsem ležel jak vandrák bez energie v posteli, a i kdybych vypil karton RED BULLŮ, tak by se nestalo vůbec nic. Zvednout se z postele, jít na záchod, byl problém, což popisuji v článku S Covidem v posteli, a tak jsem si pustil Netflix.
Musím pochválit na začátku marketing Netflix! Klobouček dolu, umíte to s námi moc dobře, a slabší povahy s nízkou vůlí, kde já jsem jejich prototyp a zároveň cílová skupina, jsou v prdeli. Díly končí v půlce děje a hned tam nabíhá tlačítko Další díl a je těžké ho vypnout!
Počítám, že většina z vás mám za sebou hitovky jako Vikingové, Poslední království, Cizinku, Jiný svět, Star Trek Discovery, Kominského metoda, což je výjimečný počin a možná nejlepší role Michaela Douglase ever, fakt do hloubky, a ještě s úsměvem, což mě baví nejvíc. Osobní rozvoj s otevřenou hubou od ucha k uchu!
V jedné meditační chvilce v posteli mě přišel impulz shora a já narazil na Lucifera (spíš vyběhla reklama než impuls, ale zní to víc vědomě 🤣).
Takže, kdo to neviděl, buď nečte dál a pořídí Netflix, nebo čte a je mu to u prdele. Hned na začátku, je to můj úhel dívání a některé i hlubší věci možná vynechám, nebo jsem si jich ani nevšimnul.
První díly mě skoro nezaujali a byl jsem na pokraji vypnutí. Takovej podivnej namistrovanej bisexuál v běžné sérii detektivních příběhů která, až trapně, připomínala oblíbeného Mentalistu.
Krásná, ale upnutá detektivka a rozcáklej externista Lucifírek, co neustále porušuje nařízení a oficiální postupy policie při vyšetřování vražd, jen aby získal pozornost, která mu chyběla od otce a matky.
Drzej, jízlivej, vtipnej, kde já jsem jen tohle viděl? Bůh ví!
Nejdřív trochu bibleznalství.
Lucifer je padlý nebeský anděl Samael a byl Bohem vykázán z Nebe do Pekla, aby tam vládnul a trestal hříšníky.
No, protože se postavil otci, a to ne nějakýmu obyčejnýmu fotříkovi, to ne, on se postavil samotnému Bohu. Vyhlásil mu válku a tu, ke svému prvnímu nebeskému selhání, prohrál!
A jak už to s otci bývá, když se mu nezdařilý syn postaví, přijde trest, ale ne páskem na holou, to by bylo v pohodě. Bohužel Lucifer měl problém, že jeho otec je Bůh, takže i trest musel mít boží úroveň, a tak ho za jeho odpor poslal do pekla, kde měl napravovat hříšné duše ze Země.
Potrestal ho vykázáním z nebe, kde je všechno krásné, bílé nebo růžové, všichni se mají rádi. Jen se narodíš a hned tě všichni milují. Žádná podmínečná láska, tam to frčí bezpodmínečně a ZADARA!
Prostě v nebi je vše BOŽSKÉ, a i sluníčkáři jsou z toho úplně v prdeli!
Peklo už byla pekelná nuda a po těch tisících letech Otcova mlčení a nezájmu, mu přišlo dobré zas něco provést.
Takže fotr nemáš zájem?
Tak jak chceš! Já jdu na zem to pořádně rozjet a ty si všimneš! Ti garantuju, že si všimneš!
Teď uvidíš, co tvůj synek dokáže. Když jsem nezvedený syn, tak kurva pořádnej. Když černá ovce, tak 150 kilová, ať je vidět! Nonstop párty, jedu bomby, bavím půlku LA, jsem přeci padlej anděl Samael.
Chlastám, fetuji a píchám vše, co dejchá, a to vše krát tisíc!
Jak podobné mému vzdoru proti Tátovi. Když bez rozloučení odešel, chtěl jsem mu ukázat, jak to umím rozjet, kolik toho vypiju, našňupám, utratím a vopíchám… A pak si mě snad konečně všimne!
A pak to konečně přijde. Moje velká chvíle, moje POCHVALA: Jsem na tebe pyšný synku.
Nevšimnul si mě!
A Lucifer byl na tom podobně! Zase nic, Otec stále mlčí, tak musí něco dělat jinak! Našel si terapeutku a skrz ni přišel na to, že bude ty hříšníky napravovat na Zemi. Navíc k tomu má jednu super schopnost, jak už to u nebešťanů bývá.
Jediným pohledem a větou „Řekni mi, po čem toužíš?“ Odkryje to, co máš zakopaný někde hluboko v sobě a za žádnou cenu to neřekneš nikomu. Ty vole to by bylo, tohle umět! To by lítali vzduchem pěkný věcičky (pro znalé CETka).
Jenže všichni jsme součástí Božího plánu, a prostě to většinou nejde, tak jak si naplánuješ. Někdo to pochopí dřív a někdo později, třeba mě to trvalo 30 let. No, i v seriálu to postupně začíná Lucifer chápat, ale bolí to!
Další výhoda Lucifera na zemi je jeho nesmrtelnost! Nezastřelíš ho, nekuchneš, ani neotrávíš, takže on si tu vlastně žije beze strachu ze smrti. To je boží, ne? Být úplně v prdeli, a ještě na věčnost!
Ale pozores! Jako v životě, ani v seriálu nic netrvá věčně, a tak se to změní, když se nám překvapivě zamiluje do detektivky. Najednou je zranitelný a je to velké překvapení pro mistra Nebojsu. Zranitelnej je totiž pouze v její blízkosti (zhruba na dva metry to ze současnosti známe).
Jojo ty vole, ta zranitelnost spojená s otevřením srdce, to už není žádná prdel, to není pro posery, tady jdeme do hloubky, a to bolí.
To už chce velkou sílu a odhodlání něco změnit!
Odhodit všechny ty masky, šlupky, krunýře, brnění a stoupnout si do světla ve své syrovosti, opravdovosti a nahotě.
První má ochutnávka jít do své zranitelnosti byla na 10denním výcviku tantra masáží. Do naha v sále plným cizích lidí? Co když si někdo všimne, že ho mám malýho? Mimochodem chlapi víte, jak na celoživotní trauma, že ho máš malýho?
Najdi si ženu s malejma rukama a najednou je obrovskej. Mě to funguje!
Ženy s malejma rukama hlaste se 🙂
A tak se i náš hlavní hrdina Lucifer dostává do fáze, kdy se musí úplně otevřít a ukázat, kdo vlastně je a ani pro pána Pekel to není procházka růžovým sadem. Ona ta jeho opravdová tvář je fakt krutopřísněhustá! A narovinu, přijmout ho ve své původní podobě je oříšek i pro zamilovanou detektivku.
Pozor, většina věřících viní Lucifera, respektive Satana za všechny hříchy, křivdy, pokušení, neštěstí a zlo na světě, ale je to velký omyl. Za všechno si můžeme sami, Satan pouze trestá naše skutky, pokud tedy věříte na peklo!
Už Buddha říkal, že bolest je nevyhnutelnou součástí života, ale utrpení si volíme sami.
A peklo, v tomhle seriálu, je trochu jiné, než oheň, síra a kotle v kterých se vaříš. V tomhle seriálu je to takové temné bludiště, kde rozhodně nevyhraješ bludišťáka, jako odměnu za statečnost! Jsou to místnosti, v kterých se ti neustále přehrává smyčka vybraného příběhu z tvého života, v kterém za něco cítíš vinu a neodpustil sis.
Je to o přijetí a odpuštění si. Dokud to neuděláš, tak si v tom stále dokola! Jedna smyčka! Jeden příběh! Jedna bolest! Pochopení a odpuštění si!
Je tedy vlastně otázka, jaký je rozdíl mezi peklem a životem, v kterém se neustále z něčeho viníme a sami sebe neustále trestáme. Smyčka nám běží v hlavě, a jak jednu vyřešíš, je tu další…
Celým seriálem se táhne Luciferův pocit nepřijetí a to, jak od Otce, tak sebe sama. Otec mu nikdy nevysvětlil, proč ho potrestal! Proč s ním nemluví! Má pocit, že ho nemiluje, a tak se pere se svými emocemi oběti, uraženosti, vzdoru a vzteku, vůči němu i sobě.
Opět můj příběh, cítil jsem stejné pocity a měl stejné výlevy. Některé hlášky jsem fakt řekl snad já a měl jsem stejný pocit, že mě Táta nemá rád. Když jsem zpětně přemýšlel, co mě vlastně na tátovi nejvíc mrzelo, bylo to, že odešel a ani se nerozloučil. Mlčel…! A já si jen dokola vytvářel domněnky, které se časem ukázaly jako špatné. Žil jsem v domnění, že on mě opustil, on musí vše napravit a ozvat se a pochválit mě.
Nemusí, nikdo nic nemusí! Jsou to jen naše očekávání, že to přijetí přijde skrz někoho venku. Od táty, od mámy, od partnera, od rodiny, známých atd… Hoho, už jsme přeci velký a měli bychom si to už dát sami!
Jedno je, ale pravda, jako dítě, potřebuješ tyto pocity přijetí zažívat, už jen proto, aby si je ochutnal a mohl poslat dál. My jsme možná první generace, která to vidí a může změnit. Já vím, taky nás to nikdo neučil, ale mluvme se svými dětmi. Mluvme, pokud to je možné, o všem pravdivě a otevřeně. Děti cítí, když jim lžeme!
Nebojme se říkat, co cítíme, prožíváme, a jak přemýšlíme! Řekněme jim, že nejsou jen chvíle úspěchů a radostí, ale i pádů a bolesti. To vše je život!
Jedno z největších bohatství v životě muže je syn, tak makejte a neposerte to jako Bůh s Luciferem, i když On to vlastně neposral!
Jeho taky nikdo neučil, jak být otcem, a proto dělal chyby, stejně jako my. Je lepší dělat chyby a být otcem, než se bát a raději roli otce vzdát.
Jak se blížíme k závěru seriálu objeví se další vzorec mistra Lucifera, a to jeho pocit, že není dost dobrý pro svou milovanou Chloe (detektivka). Cítí se nedostatečný a nehodný její lásky, a proto se musí stát Bohem. Sakra, kdo jiný by měl být lepší partner než Bůh. Nikdo vole, Bůh je nejvíc, to je jasný.
Jak moc se snažíme být pro své partnerky Bohy? Být dokonalí, bezchybní, neselhávající, bohatí, krásní, silní a Bůh ví, co ještě?
A jak moc se nám to daří? Moc ne, co?
Někde v minulém článku, myslím Hlavně nepohlavně, jsem psal, že ženy z nás chtějí cítit Jasnost a Pevnost. Dnes bych přidal další dvě kvality. Kvality, které jsou důležité hlavně při komunikaci, a to je Otevřenost a pozornost.
Žena chce cítit Tvou pozornost a otevřené srdce.
I Lucifer na to přišel po šesti sériích, tak na to přijdeš i ty. Máš na to zbytek života.
Je to popis kluka, který se mění v muže. Z malého vzdorovitého hajzlíka se postupně stává muž, který se učí přijímat vlastní emoce, učí se přijímat odpovědnost, a hlavně přijímat sebe. Přestane hledat chyby v ostatních a pochopí, že život nemusí být peklo, pokud sám nechceš.
Nic víc, nic méně, takže prostě seberozvojovej seriál, kterej končí HEPYENDEM, takže kapesníky připravit, Netflix zapnout a Lucifera pustit. 3…, 2…, 1…, TEĎ!
Chceš dostávat pravidelně moje články? Tak se dole přihlaš!
Jo a tam kde je smajlík 😀, tam se máš smát a tam kde je sdrce ❤️, tak to je hluboký.
CHCI PODPOŘIT TVŮJ BLOG
Líbil se ti článek?
Chceš ho číst ještě čerstvej? Pokud ANO, tak si klikni vedle do formuláře a příští dostaneš jako první.
Super článek o Bohu a Satanovi aneb vztah Otce a syna! Píšete krásně. Monika
PS: Mám dlouhý prsty 🙂