Proč by dnes Héraklés skončil na terapii?

22.4. 2025Tomáš Hovorka251x0 Komentářů

Mě prostě baví řecký archetypy. A tak se k nim znovu vracím…

Zase pročítám a poslouchám starý řecký báje a pověsti, který jsou až překvapivě aktuální. V těchhle dávnejch příbězích bohů a hrdinů je totiž zakódovaná kurva velká moudrost, kterou — aniž si to uvědomujeme — žijeme už víc než tři tisíce let.

Jsou to příběhy, který se opakujou. Jako bychom byli něčím nuceni je prožívat zas a znovu. Jen mají jiný kulisy.

Žijeme příběh Háda a Persefony

Despotickej manžel, co manipuluje, ubližuje a vymejvá hlavu svojí ženě, jen aby ji udržel u sebe. Strach z opuštění maskovaný jako láska. Touha po moci převlečená za vztah.

Žijeme příběh Oidipa a Iokasty

Nice boy, co ve třiceti pořád leží u matky na gauči. A ona si z něj udělala náhradního partnera, protože ten skutečnej je dávno v prdeli. Závislost místo lásky. Nevědomá hra na rodinu.

Žijeme příběh Sisyfa

Tlačíme svoje „musím“ do kopce. Hypotéky, úvěry, to-do listy, povinnosti. A když už to vypadá, že jsme nahoře a máme pocit, že je to pod kontrolou, tak se všechno zase skutálí dolů. Klasika. Krysí závod. Rutina, která zabíjí duši.

Žijeme příběh Narcise

Zamilovanýho do vlastního odrazu ve vodě. A dneska vylepšujeme fotky, ladíme filtry, pak to jebnem na socky a čekáme na lajky. A když nepřijdou? Přichází prázdno. Frustrace. Pocit, že nás nikdo nevidí. Že nejsme dost.

Možná je ti to uprdele, ale mě to mooooc inspiruje! Vidím dnes a denně kolem sebe, že řecký mýty nejsou jen staré pohádky pro malé děti o hrdinech. Jsou věčný. A pořád nám mají co říct. Možná víc než kdy dřív.

A někteří z nás žijí příběh Hérakla.

Hrdina, který na sebe naložil těžký úkoly, aby odčinil vinu, kterou si nesl. Hrdiny, který makal, dřel, plnil jeden úkol za druhým… až se v tom všem ztratil. Ztratil sám sebe.

A právě jemu věnuju tenhle článek.

Poznámka autora: Hodně zjednodušuji, tak mi snad někteří přemoudřelí odpustí… A pokud ne, tak mi to hlavně nepište, nemám čas to číst… 😂😂😂

🔥 A jaký je tedy příběh Hérakla?

Héraklés – nejsilnější muž světa. Ale taky oběť.
Už od narození měl sakra velkej pech: byl nemanželským synem samotného Dia, což by nebyl až takový průser… kdyby Zeus nebyl největší rozsévač sémě mytologické historie. A jeho manželka Héra? Tu to samozřejmě neskutečně žralo. Dia milovala, a tak si svou bolest a vztek vybíjela jinde – na jeho milenkách a jejich dětech. A právě Héraklés to vodsral nejvíc.

Jednoho dne na něj Héra seslala šílenství. A jeblo mu stejně jako starýmu Brůnovy, co se jednoho dne podivně kejval a v tom záchvatu temnoty… zabil svou ženu a děti. Tak to nechceš a nešlo to vzít zpět.

A tak začíná jeho cesta vykoupení. Dvanáct úkolů. Dvanáct zkoušek těla i duše, při kterých měl podle plánu zdechnout, ale on to dal, on je hrdina!
Cesta, kterou můžeš vnímat jako symbol vnitřní proměny. Protože někdy, abychom našli sami sebe, musíme nejdřív všechno ztratit a na hraně pomyslné smrti poznat pravdu… A povstat jako bájný Fénix! I já jsem tento příběh zažil na vlastní kůži.

12 úkolů jako metafora životních situací!

Každej z těchhle úkolů – třeba zabití nemejského lva, chycení kerynejské laně nebo vyčištění Augiášových chlévů – by se dal i dneska vnímat jako symbol nějaký zkoušky.
Pro někoho je to vyhoření, pro jinýho rozvod, nemoc, nebo třeba jen každodenní rutina, co člověku vysává duši. A skauti by možná řekli, že to byly takový starověký bobříci – trpělivosti, odvahy, vynalézavosti i pokory.

Mrkneme na čtyři úkoly, které ti to vysvětlí:

Zabití nemejského lva
Jak se postavit svému strachu. Každej z nás má něco, co v nás vzbuzuje hrůzu – ať už je to změna, konflikt, nemoc, nebo třeba vlastní pravda. Lev je ten moment, kdy přestaneš utíkat a konečně se svému strachu postavíš čelem.
Zabití lernské hydry
Utneš jednu hlavu a narostou dvě. Přesně jako problémy, který neřešíš do hloubky. Místo toho je jen hasíš na povrchu – a ony se ti za chvíli vrátí ještě silnější. Hydra je metafora pro odkládané problémy, závislosti, úzkosti… které tě jednou převálcujou, pokud se jim opravdu nepodíváš pod pokličku.
Vyčištění Audiášových chlévů
Špína, kterou musíš uklidit. Nejen v životě kolem sebe, ale hlavně v sobě. Můžeš to vnímat jako starý zranění, traumata nebo naučený vzorce z dětství, který ti už dávno neslouží.
Přivedení Kerbera
Trojhlavý strážce podsvětí. Postavit se jemu, to už chce odvahu. Stejně jako když se člověk ponoří do vlastního stínu. Podívat se na to, co celý život potlačuješ, stydíš se za to a skrýváš. Potkat se s vlastním temnem. A klidně i se smrtí – ať už symbolickou, nebo tou skutečnou.

A proč by dnes Hérákles nejspíš skončil na terapii?

Héraklés je dokonalý archetyp moderního hrdiny. Takovej Ironman, Kapitán Amerika, Hulk v jednom!
Maká, protože musí. V hloubi duše však stále odpykává vinu, žene se z jednoho úkolu do druhého a nikdy nezastaví. Představuju si ho jako ultra výkonnýho chlapa – čím těžší to má, tím víc zabírá. Potřebuje uznání, obdiv, pochvalu. Touží po medaili Superhrdina roku.

V hlavě má nastaveno: „Žádnej problém! Jasnej cíl, jasnej plán!“ A jde si za tím, klidně i přes mrtvoly. Prostě „kápo di tutti kápi“ všech workoholiků, s to-do listem tak narvaným až na hranu sebezničení!

Neumí si sednout, vydechnout, lelkovat, aspoň na něco se vysrat, mít to chvíli totálně u prdele, a jen tak být. Protože, kdo by byl, když by nemakal?

Héraklés, prostě musí jet bomby, vždy vyhrávat, nemůže nikdy selhat a v jeho kalendáři najdeš jen hrdinské úkoly, které se nově jmenují Protokoly!

Moderní Herakles, by to měl takto:

5:00 – 5:35 Protokol rozcvička
5:35 – 6:35 Protokol odpovědi na e-maily
6:00 – 6:30 Protokol odjezd do práce
…..
17:40 – 18:00 Protokol sociální sítě
18:00 – 19:00 Protokol děti
20:00 – 21:00 Protokol sex a intimita se ženou
21:00 – Protokol spánek, regenerace a detox

Když nemůžeš, tak přidej víc…

Prostě běž a dokaž, že jsi hoden své slávy a chvály moderní Hérakle – a hlavně, nikdy neodpočívej. Žádná komfortní zóna, žádnej gauč, odpočinek a když máš protokol – výlet s rodinou, tak je to na čas, a kdo bude první nahoře, vole!
A lelkování to je sprostý slovo, spaní v sobotu do oběda, ses posral, zapomeň… Meditaci pouze pokud na to máš protokol, protože jindy, není čas… Musíš denně plnit plán, sekat hlavy Hydrám, makat a jít stále vpřed!!! Když se zastavíš, selžeš, dostaneš strach a umřeš. VOLE!!!
Zní ti to povědomě?

Héraklés – náš vnitřní popoháněč!

Znáš vnitřního popoháněče? Takovej ten vnitřní hlas, co tě nutí i přes sebe, plnit úkoly. Ano, i tak se dá popsat Herakles

A co ti vnitřní popoháněč v tvé hlavě říká?

Co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítřek!
Když nemůžeš, tak přidej víc!
Musíš být produktivní!
Zaber. Nejsi žádná padavka!
Když to neuděláš ty, nikdo jiný to neudělá!
Teď není čas na emoce (tohle je super kombo hlavně pro ženu)

Něco, z mého života…
Mám jednu úžasnou kámošku z Chodska, a ta mi jednou řekla:

„Já nestíhám to, co musím a potřebovala bych spát rychleji“

No, tak gratuluji bejby, spát rychleji je superpower!

Hérakles na kraji vyhoření

Tihle moderní Héraklové vypadají zvenku jako velký borci. Mají svaly, výkon, výsledky. Umějí zatnout zuby a makat, makat, makat. Vole!

Ale uvnitř?

Uvnitř je často zraněnej chlap, kterej touží po odpuštění, přijetí a pomazlení!
A právě to dělá Héraklův příběh tak silnej. Nebyl to jen superhrdina s nadlidskou silou. Byl to chlap, co dělal všechno proto, aby utekl před bolestí.
Před vinou. Před vnitřní prázdnotou. Před sebou samým.
Proto ty úkoly. Proto ta síla.
Proto to nekonečný dokazování.

A co kdyby… prostě řekl NE?

Představ si, že by místo boje s divokým býkem, lvem a hydrou, šel na terapii. Nebo na tantrickou masáž. Že by místo plnění úkolů sedl pod strom, hodinu lelkoval, a pak si řekl:

„Hele, fakt tohle všechno musím?“

Možná by zjistil, že hrdinství není ve výkonu. Ale v odvaze přiznat si bolest, selhání, zranitelnost a smrtelnost. Přestat se snažit být pořád silný.

A přesně v tom je Héraklés pořád aktuální.
Protože každý z nás má někde v sobě kousek hrdiny, co maká, bojuje, překonává. Ale taky si zaslouží slyšet:

Už dost. Stačí. Jsi v dobrej a máme tě rádi i bez dalšího úkolu.

Takže… co si z toho vzít?

Když se zase budeš hnát za dalším „musím“ – vzpomeň si na Hérakla.
Když budeš mít pocit, že tvá hodnota je ve výkonu – vzpomeň si na Hérakla.
A hlavně: hrdinství může vypadat i tak, že si dáš čaj, vyslechneš svou ženu, vezmeš jí na tancovačku, zakalíš a večer jí to pěkně a s láskou uděláš, i když to nemáš v protokolu, a pak jak největší povaleč budeš chrápat do oběda.

A kdo ví – možná tím nezachráníš svět. Ale je dost možné, že zachráníš sám sebe.