Jako Fénix z popela

Život je jen náhoda?

Asi všichni znáte tuhle písničku, ne? Já si, ale nemyslím, že by byl život náhoda, začaly se mi v něm totiž dít synchronicity a skrz ně se mi život snaží něco říct. Můj úkol tedy je, přijít na to co!
Už delší dobu mám pocit, že život je megadobře naprogramovaná hra, která s tebou cvičí a někdy máš pocit, že nejde o to pověstný hovno, ale opravdu o život. Každičkej den přichází nové výzvy, a ten úžasnej parchant ti okamžitě nastavuje zrcadlo, jak jsi to zvládnul.
Život vymyslelo něco, co totálně převyšuje naše pochopení a možnosti vnímání. Nějakej centrální mozek lidstva, nebo spíš VĚDOMÍ, které do posledního puntíku nastavilo všechny přírodní zákony. My životem procházíme a získáváme zkušenosti, z kterých pak tvoříme sami sebe, svou identitu, své svědomí a žebříček hodnot. I proto se dá říct, že my jsme tvůrci svého života.

Prach jsi a v prach se obrátíš

Před deseti lety, bych fakt nevěřil, že budu dnes dělat e-mail marketing pro pro stát a další klienty, že budu psát úspěšný blog, a jako Samozvanej mudrc pořádat semináře.
Jenže nejdřív muselo shořet to staré! To nefunkční! To, co jsem léta budoval, stálo mě spoustu energie, nevracelo jí to a během jednoho roku se za mé kurva velké bolesti v prach obrátilo
Od podzimu 2021, to byl fakt fičák. Začalo to Covidem, kterej mě dostal na kolena a hlavně konečně do sebe a pak, že nebyl transformační a já už neměl sílu vůbec na nic.
A pak to jelo, jak na horský dráze. BUM-BUM-BUM.

Žádný sraní s Tomíkem, už si měl šancí dost a prděl si na to, tak musím přitlačit, řekl Bůh.

Jako Fénix z popela

Tuhle větu určitě znáš Nejdřív musíš shořet, abys mohl povstat, jako Fénix z popela! Musím říct, že jsem si to prožil a pro mě tohle období temna, bylo asi největší transformace mýho života. Opravdu jsem shořel jak papír! Neměl jsem nic, žádná jistota a já vůbec netušil, co budu v padesáti dělat. Temno, husto a žádné světlo na konci tunelu. Viděl jsem se, jako bezdomovec pod mostem, všemi opuštěný. Žádná naděje, tak jsem se cítil a byly chvíle, kdy jsem si pokládal otázku, jestli by nebylo lepší tady nebýt.

„Luceo non uro“

Heslo starého skotského klanu MacKenzie zní „Luceo non uro“ (zářím, nehořím). Tohle heslo mi přišlo do života, tak jako spousta skvělých mouder, přes jeden seriál na Netflixu a do dneška mi dává smysl.
Můj překlad by zněl:

I když je něco pro tebe opravdu důležité a toužíš po tom, nemusíš tomu vše obětovat a shořet!

Je to můj niterný pocit, který možná neumím dost dobře popsat, však slova nikdy nepopíšou pravdu, jen k ní ukazují!
Ezoterici cítí a často používají to příznačné:

Ježíš ty úplně záříš, krása!

a co to vlastně znamená pro nás ne tak empatické?

  • To, že energie existuje to víme.
  • To, že každý člověk něco vyzařuje, to už taky snad víme, jinak by si nemohl tenhle blog číst.
  • To, že nemusíš promluvit a druhý s tebe něco cítí, nemyslím teď podpaždí, ale něco jako pocit, to už je vyšší dívčí.
  • To, že si schopnej beze slova na lidi působit, třeba je nadchnout, nebo naopak uklidnit, to už je vysokej level záření.

Takže záříš, ale nehoříš… rozumíme si?


Nespaluje tě to

Jenže to není žádná prdel udržet to na úrovni záření a nehořet touhou a vášní.

Touha i vášeň je součástí života a je super, pokud se z ní nestane závislost!

Kolik lidí začalo toužit, obětovali vše a nakonec hořeli pro své poslání a nakonec totálně vyhořeli.
Bez mučení přiznávám, že jsem exhibicionista, extrovert a šašek, který touží po pozornosti, protože stejně, jako většina z nás jí neměla v dětství dostatek. Nedávno jsem objevil i své poslání a to, co mě naplňuje dělat.

Chci pracovat s lidmi.

Baví mě lidi učit, posouvat, pokud chtějí měnit jim nastavení a úhly pohledu na jejich životní situace a vztahy, aby měli lepší a jednodušší život. Dělám to i přes tyto články a blog, díky tomu, ž ejsem se odkopal a ukázal se nahý. Ukázal pocity, vzorce, nastavení a změny, které mě vedli k mému lepšímu JÁ!


Když jsem začal dělat semináře, tak jsem ten rozdíl poznal. Ano, chci je dělat, ale když nebudou, tak se nic nestane. Cítím veliký respekt k tomu, že je dělám a líbí se mi pozornost, pochvaly, potlesk, ale nehořím touhou a nepotřebuji je k životu.



Rozdíl tedy je že, nepotřebuji semináře ke svému štěstí, nehořím… Není tam tlak, že je musím dělat, ale je tam FLOW, což je další nepopsatelný stav nebo pocit slovy. Chci zářit, ale vím, že zítra to nemusí být.

Už jsem si ochutnal chvíle, kdy jsem hořel

Dokážu si zpětně vzpomenout na ty pocity, kdy jsem hořel. Přesně ty chvíle, kdy nevidíš napravo, ani nalevo a jdeš tvrdě za svým cílem! Nekoukáš na hodiny, dny, ani týdny. Jdeš přes mrtvoly a jediné, co vnímáš je cíl. Na všechno sereš, rodina, rodiče, kamarádi a rveš se do bezvědomí.

Já to dokážu! Já to vydržím, ještě rok a bude se dařit!

Znáš to?
A když to konečně urveš, zažiješ těch pár chvilek pekelnýho štěstí, masturbačního uspokojení a slávy, která po chvíli pomine, tak se otočíš a podíváš se zpátky. Ty krávo, to je masakr!
Zjistíš, co všechno si ztratil na týhle ohnivý cestě. Vidíš torza ohořelý vztahů s lidmi, na kterých ti záleželo a o které si přišel. Vidíš situace, v kterých ses choval, jako PYČUS, jen proto, abys VYHRÁL!
Klobouček dolů, dokázal si to a vyhrál, ale za jakou cenu?

Hořel jsem a shořel!

Najednou se v tobě něco změní, přišel si o část svýho života, kterým si profrčel, jak pilot F1, ale najednou nemáš sílu nastoupit do dalšího závodu. Už nevíš proč, protože vše, co tě brzdilo, si v minulým závodě odhodil, jako přítěž.
Sláva, prachy, drogy, děvky ani úspěch tě najednou nezajímá. Nemáš nikoho kolem sebe, protože si sám a všichni si myslí, že si totální sobec, zmrd a kterej nikoho nemá rád!
Máš pocit, že si něco vybudoval, ale je to jen iluze, protože to všechno jednou shoří na popel.
Nemáš sílu! Nemáš chuť! Nemáš důvod, proč jít dál a ani ti to nedává smysl.
Ležíš sám v posteli a přemýšlíš, KDO vlastně JSI a KAM do prdele JDEŠ!


Proč o tom píšu?

Stalo se mi něco podobného, obětoval jsem většinu svého života honbou za slávou, úspěchem a prachama. Sral jsem na všechno a všechny… Vztahy pro mě byla obrovská přítěž, a proto jsem je ignoroval, neřešil a utíkal před nimi. Nakonec jsem skončil sám ve vybydlený garsonce s notebookem. To byl jeden z mých prvních AHA momentů, které mě v životě řekli:

SORRY, ALE TAKHLE NE, UDĚLEJ TO JINAK!
NEMŮŽEŠ ČEKAT JINÝ VÝSLEDEK, KDYŽ TO DĚLÁŠ FURT STEJNĚ!
TY VOLE!

Ničeho nelituji, byla to má cesta a přesto, že mě někdo může soudit, tak se nestydím a děkuji Bohu, za to, co jsem prožil.
Toužil jsem být milionář a dnes jím jsem milionář, jen to není vidět na kontech, ale na zážitcích, protože můj život byl, je a bude ještě pestrej. Bude to ještě jízda a já budu ZÁŘIT!

O mé cestě, o tom, jak jsem hledal svou vizi a poslání budu mimo jiné přednášet na dalším semináři pro muže, který se jmenuje

Alfa víkend – Od smrti k vizi

A co nás čeká na semináři? Mrkni na stránku Alfa víkend Od smrti k vizi a zjisti to hned.

Tak zatím se (s)měj parádně a hlavně furt nepracuj, je čas žít!

Tomáš, tak trochu jinej bloger!

Chceš dostávat pravidelně moje články? Tak se dole přihlaš!
Jo a tam kde je smajlík 😀, tam se máš smát a tam kde je srdce ❤️, tak to je hluboký.

DĚKUJI VŠEM, KTEŘÍ MŮŽOU ZA PODPORU

Líbil se ti článek?

Chceš ho číst ještě čerstvej? Pokud ANO, tak si klikni vedle do formuláře a příští dostaneš jako první.

Odesláním formuláře souhlasíte se zpracováním osobních údajů
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů

  • ONLINE KURZ PRO ŽENY I MUŽE!
  • Podpora blogu
  • Osobní konzultace
  • Sdílej každou druhou středu večer
  • Nejčtenější články
  • Rubriky