A co bys dělal, kdybys neměl strach?

Základní životní otázka je PROČ?

Proč dělám tohle? Proč reaguji takto? Proč se mi opakuje toto? Proč nemám peníze? Proč nemám vztah? Proč, proč, proč do prdele proč? Já už to nechci! Cítíte tu ten smrádeček obětního beránka, který potřebuje politovat?

Odpověď na tu základní otázku se většinou hledá velice těžko, respektive déle než bychom chtěli a někdy je potřeba postupovat po krocích a pokládat si podotázky.

Podotázek je opravdu spousty a záleží na tvém rozpoložení, která je zrovna ta nejlepší:

  • Co doopravdy v životě chci…?
  • Co mě v životě opravdu brzdí…?
  • Co je špatného na tom, že…. ?
  • Co je zatím…?

Teď pozor! Tyhle otázky nepokládáš někomu venku, jak je všeobecným zvykem, ale sobě, což může znít na první dobrou hrozně, protože mluvit sám se sebou, to je trochu magořina.

Jako povídat sám se sebou? Na to nejsem zvyklý a raději si pustím telku, tam mi poradí jak na to, anebo doporučí nějaké dobré prášky, když mi je vnitřně tak na hovno!!!

Takže, když konečně najdeš odvahu a přestane působit Neurol, tak si položíš otázku a první, co se stane je očekávání okamžité odpovědi. A hele ono NIC.
Ono to totiž není na počkání, jako jídlo ve fastfoodu, to by bylo moc jednoduchý. A tak přijde nasrání, a to občas zachrání, protože trpělivost je matka moudrosti.
Je to blábol, nebo jsem fakt Samozvanej mudrc? Dyk je to fuk.

Takže odpovědi nepřijdou hned, ale pokud si začneš tyto otázky pokládat pravidelně, začne se to měnit. Mě začaly odpovědi chodit až po čase, takže to nevzdávej, protože to potvrzuje 9 z 10 ezoteriků.

A co bys dělal, kdybys neměl strach?

Tuhle otázku jsem slyšel od kouče a kamaráda Ríši Gonzora na výcviku koučinku a nedávno jsem si na ní vzpomněl při jedné konzultaci. Prostě dotekla v ten pravý čas a je kurva geniální…

Úplně jsem se do ní zamiloval, ona totiž na chvíli odbourá obavy a dává duhová křídla jednoduchosti, toho pověstnýho Jednorožce, a to prostě potřebujeme.

Každej z nás, ať si to přiznáš nebo ne, většinu času tráví ve strachu. Neustále se našim strachům vyhýbáme a schováváme se před nimi! Lžeme si, vymlouváme se, kličkujeme, jak pacient před Chocholouškem. Většinu života jsem utíkal, ač to na mojí váze nikdy nebylo vidět, ale strach mě nakonec stejně dohnal.

Můžeš utíkat celej život, ale nakonec se stejně jednou zastavíš, otočíš se a on tam bude stát s nabitou bazukou.

Prostě dokud nenajdeš odvahu a nepostavíš se jim, jsi stále na útěku. Kdysi před dávnými časy jsem se snažil popsat strachy, které nás často paralyzují v článku Strachy v kebuli, kde jsem psal, že mástr všech strachů je ten ze smrti.


Můj milý deníčku

Je skvělý si přečíst, jak jsem to měl před 3 roky. Vidět ten posun, změnu vnímání, a i proto píšu tenhle blog.
Je to můj tajnej růžovej deníček Dneska ty věci vidím z jiného úhlu, přemýšlím a řeším věci jinak, možná i hlouběji a možná, že ne.



Tak jo a jaké strachy tedy máme v té kebuli, a tak moc nám kazí život?

  • Mástr je strach ze smrti
  • Strach ze ztráty kontroly
  • Strach z těžké nemoci
  • Strach ze stáří
  • Strach, co tomu řeknou ostatní
  • Strach z nepřijetí
  • Strach ze ztráty peněz
  • Strach ze selhání a chyby
  • Strach se zamilovat
  • Strach z opuštění i odpuštění

Takže jsme plni strachu, obav a neumíme se rozhodnout, abychom neudělali chybu. Jak by řekl jeden můj kámoš Honza Hrabík, tak jsem na své cestě našel krátkodobej HACK na strach.

Jak hacknout svůj strach?

Máš strach se rozhodnout zda zůstat s partnerem, ve vztahu s kterým už 3 roky trpíš a bojíš se odejít. Jsi v v tom dny, týdny měsíce, možná roky! Chvilku ti to nedává smysl, proč v tý žumpě zůstáváš a pak pžijde myšlenka, že si vlastně nemáš na co stěžovat? Strach ze samoty, opuštění a nejistoty, tě nutí zůstat.

Jak to dělám já? Asi takhle:

  • Najdu si tiché místo, kde se dobře kouří a ostré slunce….
  • Sednu si nebo lehnu a zavřu oči a dýchám
  • Začnu se soustředit na dech a dám si 5 hlubokých nádechů
  • Položím si v duchu otázku, kterou chci řešit a 
  • Řeknu: Co bych dělal, kdybych neměl strach?
  • A pozoruju své pocity v těle. Neřeším, nehodnotím a čekám na odpověď!

Ono se to těžko popisuje, jako všechno, co se týká pocitů, ale já věřím, že náš mozek dokáže na pár vteřin vypnout všechny strachy a my se dostaneme k odpovědím v nás.

VŠECHNY ODPOVĚDI MÁŠ V SOBĚ

Můžeš na chvíli dosáhnout pocitu, že je ti vše jasné, vše dává smysl a ty vidíš světlo na konci tunelu, teda aspoň chvíli, protože pak se ten hajzlík strach zase vrátí.


Reklamní vložka
Zvu tě na svůj on-line mužský kruh

(holky pošlete to svým mužům)

Konec reklamní vložky


Přikázání „Já to vydržím“

Já si někde na hraně dospělosti slíbil, že nebudu, jako můj táta. Nikdy svého syna neopustím a nikdy ho neuhodím. Měl jsem strach, že budu jako on a budu působit svému synu bolest, pocit nepřijetí, a to prostě nechceš.
Když táta odešel, tak jsem tu bolest zakryl radostí. Ukotvil jsem si v sobě uměle pocit, že jsem vlastně rád, že jde do prdele. Necítil jsme jeho lásku, nedával mi pozornost, pokud teda neměl pásek v ruce a neustále mě komandoval. Najednou přišla svoboda, protože máma mě nezvládala a já nevěděl, co s ní.. Měl jsem pocit, že musím všechno ochutnat, vyzkoušet a dokázat tátovi, že jsem dost dobrej na to, aby byl na mě pyšnej. Až po letech jsem zjistil, proč…
Celou dobu jsem se cyklil v tom, že on se kurva musí snažit. Že on mě opustil ne já jeho a vybudoval jsem si vlastní 11 přikázání:

Nikdy svého syna neopustím a nikdy ho neuhodím! NIKDY.VOLE!

A hádej, jak to dopadlo, opustil jsem syna o 5 let dřív než můj táta mě.
Že to byl vlastně největší dar, jsem pochopil až po letech. Protože naopak mi rozvod syna vrátil a píšu o tom v článku: Když rozvod, tak rozvod.

Hackujte svý strachy

Strachy ovlivňují většinu našeho života.
Bojíme se oslovit holku, která se nám líbí. Bojíme si říct o přidání peněz v práci. Bojíme se ukázat kdo vlastně jsme, protože by nás okolí nemuselo přijmout.
Mám pocit, že se stále jen bojíme, a to nám kurva brání žít, tu chvilku, co na planetě máme. Kolik z nás promarní svůj život neustálým útěkem před strachem, před kterým nikdy neutečou.
Představ si, že STRACH stojí před tebou s nataženou pistolí a míří na tebe a řve

STOP! Už ani krok, nebo vystřelím!!!

Stojíš, bojíš se, cítíš pocity úzkosti a strach roste, ale ty nevíš jednu zásadní věc, že ta pistole je falešná. Co bys dělal, kdybys věděl, že je jen z plastu a stříká vodu?

Strach ví, že nemá šanci a hraje vabank. Zvětšuje se, mění barvy, nafukuje a hraje machra jen, aby tě přesvědčil, že ho nemůžeš porazit. Je to vychcanej bastard a udělá vše, aby tě zlomil! Bude ti říkat, že si k ničemu, nic nedokážeš a nikdy ho neporazíš.

NIKDY MĚ NEPORAZÍŠ!

Sám strach má strach 😱, protože ví, že když ten krok uděláš, tak zmizí, rozplyne se, jak pára nad hrncem. Tak co? Najdeš odvahu ten krok udělat. Půjdeš do toho, i když tvá hlava říká, že můžeš umřít?
Položíš si tu otázku:

Vykročíš do svobody a lásky?

Někdo říká, že láska nemá opozit v našem světě dualit, ale já si myslím, že právě strach je opakem lásky. Kolik z nás promarní svůj život neustálým útěkem před strachem, před kterým stejně nikdy neutečou.

Začni být pánem ve své hlavě, najdi TEĎ (kdy jindy) odvahu hledat odpovědi, měnit po krůčcích svůj život, stavět se svým strachům. Jo pozor, nepůjde to tak rychle, jak si myslíš, ale když si ve strachu žil 30 let, tak to nezměníš za 7 dní, jako Bůh, kterým dozajista jsi. Strachy se budou vracet, ale budou menší, budou mít menší pistolku a ty se jim postupně začneš smát a říkat jim:

Ahoj kámo. Tebe znám a už se tě nebojím, ale díky, že ses stavil a připomenul mi, že žiju!

Tak žij, jak nejlépe umíš, říkej pravdu, neboj se a miluj, jako by nebylo zítra ❤️❤️❤️

PS: A pokud to nepůjde hned, tak k sobě hlavně buďte laskavý laskavě ❤️

Tomáš, tak trochu jinej bloger!

Chceš dostávat pravidelně moje články? Tak se dole přihlaš!
Jo a tam kde je smajlík 😀, tam se máš smát a tam kde je srdce ❤️, tak to je hluboký.

DĚKUJI VŠEM, KTEŘÍ MŮŽOU ZA PODPORU

Líbilo?

Dal jsem si závazek, že budu přidávat novej článek co 14 dnů.

Chceš ho číst ještě čerstvej? Tak se přihlaš k odběru nových článků a já ti vždycky pošlu e-mail.

Odesláním formuláře souhlasíte se zpracováním osobních údajů
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů

  • Sdílej každou druhou středu večer
  • Osobní konzultace
  • Mužský kruh Praha
  • Podpora blogu
  • Nejčtenější články
  • Rubriky