Poslední dobou se rád dávám často randíčko se svými emocemi, nevynechávám žádné, a je jasný, že blaho, nadšení a další super pocity, které má většina na v TOP 5 a chceš je mít furt, na věčné časy a nikdy jinak. Jak to říkali soudruzi se Sovětským svazem, kdysi a dnes opět říkají skrz posranou extrémní korektnost to samé o EU a USA.
Já se, přiznám o trochu míň, rád potkávám i s těmi, co většina potlačuje a vnímá jako nepříjemný, nechtěné, odmítané nebo dokonce nepřípustné. A tak je raději skrývají se slovy:
"Nic necítím, nebo já to vydržím".
Dost často se ke mně dostává dotaz a trochu nepochopení proč...
Nad tímhle článkem jsem přemýšlel fakt dlouho. Mám ho psát...
Človek potřebuje vzory a ideály Je to už nějakej pátek, co...
Sebezpyt je nutná součást života A do prdele zase? Mám pocit,...
Smrt je nevyhnutelným osudem každého živého tvora na této krásné planetě....
Život je jen náhoda? Asi všichni znáte tuhle písničku, ne?...
Základní životní otázka je PROČ? Proč dělám tohle? Proč reaguji...
Emoce jsou pro muže jako španělská vesnice! Velice často potkávám...
Tak vztahy říkáš, jo! Vztahy, vztahy a zase vztahy, jsou všude...
