Ezo kam se podíváš

29.3. 2022Tomáš Hovorka1819x0 Komentářů

Poslední dobou dost často přemýšlím, jak se v tom osobním rozvoji vlastně zorientovat. Stává se z toho byznys, jako kráva a novodobí Guruové, kouči a terapeuti rostou, jak houby po dešti. Jedou fakt bomby, na internetu najdeš tisíce e-boků, on-line kurzů a živých seminářů o tom, jak rychle a bez práce zbohatnout, jak sbalit ženu, jak sbalit muže a správně rozvíjet svou osobnost a duši.

Je tu spousta cest, kterými se můžeš vydat, ale která je ta správná? Pes Gurua, aby se v tom vyznal, ty vole 😀!

Kolik osob je ve mě?

Většinu života si myslíš, že existuje pouze svět venku a jediné, co řešíš je, co se v něm děje. A pak se to nějak stane a ty hodíš voko, jak to vypadá uvnitř. Začneš se rejpat v sobě a pozorovat, jak to vlastně máš. Proč se v téhle situaci chovám, jako můj táta nebo máma. Proč mě sere, že má soused hezčí trávu a rozhodí mě myška na magistrále. Objevíš své první vzorce, návyky a pak zničehonic promluví nějakej hlas uvnitř. Ty vole, kdo já vlastně jsem?

Když potkáš na ulici člověka, kterej mluví sám se sebou, co tě napadne, jako první? Je to blázen a vyhneš se mu velkým obloukem, protože ti to nepřijde normální?
Kolik hlasů mluví v tobě? Jeden, dva, tři, nebo je to jak ve sněmovně, kde mele hovna přes sebe 100 poslanců? Mluví tvá vnitřní žena, muž, dítě nebo soudce? A kdo je opravdu blázen? Co ti brání mluvit nahlas stejně, jako ten údajný blázen? Je to strach, co tomu řeknou ostatní?

Blahoslavení chudí duchem najdeš v jedné moudré knize. Někdy jim závidím, ten jednoduchý život bez hraní si na něco? Ta svoboda nemuset odpovídat normám společnosti!

Rozvoj, kam se podíváš

Nevím, jak se správně seberozvojovat. Netuším pořádně, ani kudy jít a nezabloudit v pastech duchovních? Těch možností je, jak v italský cukrárně, když vybíráš zmrzku. Je toho tolik, že to nejde stihnout během jednoho života, ale můžeš být v klidu máme těch životů prý více 😀.

Jeden říká, že jako první by sis měl vyčistit Čakry a otevřít Třetí oko, abys viděl, co je správné.
Druhej radí, že první správný krok, je vrátit se do těla a začít prožívat doteky, extatické pocity a potěšení v těle, které nám církve tisíce let zakazovaly.

Třetí tvrdí, že jediná cesta k osvícení je být neustále TEĎ A TADY, tedy v přítomném okamžiku. Je potřeba hodně meditovat, dýchat a koupat se ve studený vodě. Jen to pozoruj a nereaguj!

Čtvrtý vypráví o tom, že ty jsi tvůrce svýho života a na základě toho, jak přemýšlíš, mluvíš, a co děláš si vytváříš svůj život. Takže děcka je potřeba myslet, mluvit, dělat věci správně a ideálně i kvantovat, kvantovat a zase kvantovat!

A nakonec přijde Marcelka z hor, která ti řekne, že je všechno jedno. Vše běží podle Božího plánu a úplně samo. Jsi součástí promakaný vesmírný hry, ve které nemáš svobodnou vůli a jediné, co si můžeš vybírat je Tvá reakce na dění kolem tebe.
A, co když ten stvořitel je nějakej magor? Jak můžu pustit kontrolu, odevzdat a spolehnout se? Kde je nějaká jistota aspoň toho desetinásobku?

Jak se v tom Ezobordelu, teda vyznat?

Sám se přistihuju, že mám informací v hlavě, asi tak na 4 až 5 ezoteriků. Otázka je, co skutečně z toho dokážu aplikovat do života. Vědět to, ještě neznamená to žít!
Ano, můžeš jet závod, jak NewAge feťák a číst nový knížky, jezdit na semináře, poslouchat denně Pjéra la Šé’ze a Duši K. Můžeš číst Bibli, Konfucia, Siddhárthu nebo Eckharta Tolleho.

Ano, můžeš zbytek života lítat, jak nadrženej motýl Emanuel z kytky na kytku, ale jestli najdeš tu svou Makovou panenku, to nikdo neví (mimo pana vrchního).

E-book Jak se z toho Neposrat

Pak najednou přijde ten pocit, že VŠE víš, a tu chvíli přichází testovačka od života a v takový rychlosti, že nevybereš ani, jestli chceš Antigen nebo PCR.
Posledních pár měsíců se mi právě tohle dělo. Život mě testoval v mém případě skrz heslo HLAVNĚ SE Z TOHO NEPOSRAT a přiznávám bez mučení, že byly chvíle, kdy jsem se prostě posral. Zažíval pocity selhání, ztráty životních jistot, ztráty sebevědomí, vlastní vize a jediné, kam mně to směřovalo, je opěvované odevzdání kontroly tam nahoru.
Ano, ono to neběží podle mých očekávání a plán z mé hlavy se neplní na 130 %. Kurva, jak to?!

Vše má svůj čas a smysl

Vím jedno, že vše má svůj čas a pokud tomu nerozumíš, tak to není pro tebe. Já třeba pochopil, že to funguje hrozně jednoduše.
V roce 2018 jsem četl knihu Moc přítomného okamžiku a byl jsem vynervovanej, že tomu nerozumím, tak jsem jí nasraně hodil do krabice. Za dva roky jsem si jí našel a najednou mi začala dávat smysl. Byl jsem připravenej.
Jak to funguje v životě?

Nová myšlenka nebo informace (- vědění -)
Její prožití na vlastní kůži (- zkušenost -)
Součást tvého života (- součást života, bytí -)

Vše ostatní jsou pouze ezofeťácký kecy.
Kolik lidí mluví o věcech, které neprožili, a přesto si myslí, že jsou jediní žijící odborníci na toto téma.

Rychlokvašky

Tak tohle je speciální skupina, která hned po vystřelení z prvního semináře, má pocit, že všechno vědí, všude byli, vše zažili a rozhodnou se to začít učit. Najednou cítí, že tohle je jejich poslání, proto se narodili a opustí svou práci, vrhnou se do terapií, které je velice často semelou, pokud nějaký jsou.

Je mi 25 let, mám druhou holku, jsem s ní rok a mám za sebou první párový kurz. Sice jsme ten kurz, tak trochu nezvládnuli, ale to neva. Cítím, že mám zkušenosti se vztahy a jdu to předávat, protože už vím, jak na to!
Ty vole, jenže vono se to musí odžít. Bez prožitku, to jsou jen naučený a odpapouškovaný kecy.

Nejde to mít pod kontrolou

No, říká se, že všechny cesty vedou do Říma. Jen některá ta cesta je delší, trnitější, obtížnější a neuděláš s tím ani hovno. Jenže ŘÍM je cíl, ale důležitější je ta cesta a tvým úkolem je neztratit sebe.

V životě jsou chvíle, kdy máš pocit, že ztrácíš úplně vše. Já přišel o ženu, rodinu, tátu, kamarády, milovanou práci a byl jsem na vše sám. Bral jsem drogy, chlastal jsem a hrál počítače, jak smyslů zbavenej. Kolikrát jsem ztratil motivaci a nic mi nedávalo smysl a měl pocit, že nechci žít. Kolikrát jsem se opravdu ztratil. Hledal, jak tupoun nějaké řešení, útěk a východisko z toho stavu. Jenže čím víc jsem se snažil, tím to bylo horší.

A tohle je ten pravý čas se zastavit a vypnout. Jen být u sebe a nechat život běžet podle plánu toho Nejvyššího a odevzdat tu věčnou kontrolu nad vším. To je kurva těžký!!! Mě to trvalo skoro 6 měsíců, než jsem pochopil aspoň základ.

CHCI PODPOŘIT TVŮJ BLOG

Co je cílem týhle parádní estrády?

Můžeš být do konce života pouze v hlavě, uznávat jen ten svět venku a bejt tam spokojenej.
Můžeš kupovat další baráky, nejnovější hadry, káry a motorky. Můžeš žrát kaviár, smažit každej den koks, hulit trávu na kila, nebo vypít litry piva a tvrdýho. Můžeš vopíchat vše, co ti roztáhne nohy, a pak se s tím pochlubit na Facebooku.
Můžeš se vysrat na tyhle vesmírný energie, přechody přes uhlíky a další rituály. Nemusíš neustále leštit čakry, až budou házet prasátka a ladit barvu své aury.
Máš na to právo, a pokud ti to funguje, tak to neměň, proč taky? Jen si uvědom, jestli tohle si opravdu ty. Jestli tohle je smyslem tvýho života.

Já myslím, že neustálý boj za Tvou pravdu podloženou ozdrojovanými argumenty, tě jednou unaví a to, co ti teď dávat smysl, pak přestane. Skutečně si myslím, že dokud neotevřeš srdce a mysl tomu, že je něco mezi nebem a zemí, co Tvá chytrá hlava neumí vysvětlit, tak Tvůj život bude jen na půl. Budeš žít jen ten život venku a na ten se nedá spolehnout! Proč?
Polarita vole!

Nemůžeš se celý život jen nadechovat, jednou musí přijít i výdech. Vše na tomto světě má dvě strany mince.

Život to vždy zařídí, abys ochutnal z obou stran dobrého i špatného.
I když, kdo ví, co je špatné, a co je dobré? Snad jen ten Nejvyšší a ten to s námi prý myslí dobře!

Jak uvnitř, tak navenek. Jak nahoře, tak i dole…
Cílem je dostat materiální a duchovní svět do rovnováhy, a možná jednou, až ochutnáš vše, co potřebuješ pro svou evoluci, tak řekneš WOW, měl jsem krásnej život!

(s)Mějte se hezky ❤️