Ezo kam se podíváš

Tomáš Hovorka29.3. 20220424x

Poslední dobou dost často přemýšlím, jak se v tom osobním rozvoji vlastně orientovat. Je tu spousta cest, kterými se můžeš vydat, ale která je ta správná? Pes Gurua, aby se v tom vyznal, ty vole 😀!

Kolik osob je ve mě?

Většinu života si myslíš, že existuje pouze svět venku a jediné, co řešíš je, co se v něm děje. A pak se to nějak stane a ty hodíš voko, jak to vypadá uvnitř. Začneš se rejpat v sobě a pozorovat, jak to vlastně máš. Proč se v téhle situaci chovám, jako můj táta nebo máma. Proč mě sere, že má soused hezčí trávu a rozhodí mě myška na magistrále. Objevíš své první vzorce, návyky a pak zničehonic promluví nějakej hlas uvnitř. Ty vole, kdo já vlastně jsem?

Když potkáš na ulici člověka, kterej mluví sám se sebou, co tě napadne, jako první? Je to blázen a vyhneš se mu velkým obloukem, protože ti to nepřijde normální?
Kolik hlasů mluví v tobě? Jeden, dva, tři, nebo je to jak ve sněmovně, kde mele hovna přes sebe 100 poslanců? Mluví tvá vnitřní žena, muž, dítě nebo soudce? A kdo je opravdu blázen? Co ti brání mluvit nahlas stejně, jako ten údajný blázen? Je to strach, co tomu řeknou ostatní?

Blahoslavení chudí duchem najdeš v jedné moudré knize. Někdy jim závidím, ten jednoduchý život bez hraní si na něco? Ta svoboda nemuset odpovídat normám společnosti!

Rozvoj, kam se podíváš

Nevím, jak se správně seberozvojovat. Netuším pořádně, ani kudy jít a nezabloudit v pastech duchovních? Těch možností je, jak v italský cukrárně, když vybíráš zmrzku. Je toho tolik, že to nejde stihnout během jednoho života, ale můžeš být v klidu máme těch životů prý více 😀.

Jeden říká, že jako první by sis měl vyčistit Čakry a otevřít Třetí oko, abys viděl, co je správné.
Druhej radí, že první správný krok, je vrátit se do těla a začít prožívat doteky, extatické pocity a potěšení v těle, které nám církve tisíce let zakazovaly.

Třetí tvrdí, že jediná cesta k osvícení je být neustále TEĎ A TADY, tedy v přítomném okamžiku. Je potřeba hodně meditovat, dýchat a koupat se ve studený vodě. Jen to pozoruj a nereaguj!

Čtvrtý vypráví o tom, že ty jsi tvůrce svýho života a na základě toho, jak přemýšlíš, mluvíš, a co děláš si vytváříš svůj život. Takže děcka je potřeba myslet, mluvit, dělat věci správně a ideálně i kvantovat, kvantovat a zase kvantovat!

A nakonec přijde Marcelka z hor, která ti řekne, že je všechno jedno. Vše běží podle Božího plánu a úplně samo. Jsi součástí promakaný vesmírný hry, v který nemáš svobodnou vůli a jediné, co můžeš vybírat je Tvá reakce na dění kolem tebe.
A, co když ten stvořitel je nějakej magor? Jak můžu pustit kontrolu, odevzdat a spolehnout se? Kde je nějaká jistota aspoň toho desetinásobku?

Jak se v tom Ezobordelu, teda vyznat?

Sám se přistihuju, že mám informací v hlavě, asi tak na 4 až 5 ezoteriků. Otázka je, co skutečně z toho dokážu aplikovat do života. Vědět to, ještě neznamená to žít!
Ano, můžeš jet závod, jak NewAge feťák a číst nový knížky, jezdit na semináře, poslouchat denně Pjéra la Šé’ze a Duši K. Můžeš číst Bibli, Konfucia, Siddharthu nebo Eckharta Tolleho.

Ano, můžeš zbytek života lítat, jak nadrženej motýl Emanuel z kytky na kytku, ale jestli najdeš tu svou Makovou panenku, to nikdo neví (mimo pana vrchního).

Pak najednou přijde ten pocit, že VŠE víš, a tu chvíli přichází testovačka od života a v takový rychlosti, že nevybereš ani, jestli chceš Antigen nebo PCR.
Posledních pár měsíců se mi právě tohle děje. Život mě testuje v mém případě skrz heslo HLAVNĚ SE Z TOHO NEPOSRAT a přiznávám bez mučení, že byly chvíle, kdy jsem se prostě posral. Zažíval pocity selhání, ztráty životních jistot, ztráty sebevědomí, vlastní vize a jediné, kam mně to směřovalo, je opěvované odevzdání kontroly tam nahoru.
Ano, ono to neběží podle mých očekávání a plán z mé hlavy se neplní na 130 %. Kurva, jak to?!

No, říká se, že všechny cesty vedou do Říma. Jen některá ta cesta je delší, trnitější, obtížnější a neuděláš s tím nic. Ve chvílích, kdy máš pocit, že ztrácíš úplně vše, nemáš motivaci a nic ti nedává smysl, je ten pravý čas vypnout. Jen být u sebe a nechat život běžet podle plánu toho Nejvyššího a odevzdat tu věčnou kontrolu nad vším. To je tak těžký!!!

Co je cílem týhle parádní estrády?

Můžeš být do konce života pouze v hlavě a bejt tam spokojenej. Máš na to právo, a pokud ti to funguje, tak to neměň, proč taky?
Můžeš bojovat za svou pravdu podloženou ozdrojovanými argumenty, co ti dávají 100 % smysl. Jen si myslím, že dokud neotevřeš srdce a mysl tomu, že je něco mezi nebem a zemí, co Tvá chytrá hlava neumí vysvětlit, tak Tvůj život bude jen na půl. Budeš žít jen ten život venku a na ten se nedá spolehnout!

Život to vždy zařídí, abys ochutnal z obou stran dobrého i špatného.
I když, kdo ví, co je špatné, a co je dobré? Snad jen ten Nejvyšší a ten to s námi prý myslí dobře!

Jak uvnitř, tak navenek. Jak nahoře, tak i dole…
Cílem je dostat oba světy do rovnováhy, a možná jednou, až ochutnáš vše, co potřebuješ pro svou evoluci, tak řekneš WOW, měl jsem krásnej život!

(s)Mějte se hezky ❤️