Láska mého života

Každý chce lásku a kdo ne, tak je srab

Pojďme si to už jednou do prdele přiznat.

Všichni chceme lásku!

Být milován a milovat je přeci nejúžasnější lidský cit! Chceme tu velkou, romantickou, na věky trvající, osudovou lásku, o které řekneš, to je láska mého života. Láska, která tě nikdy neopustí, která stojí stále při tobě, ať se děje, co se děje.

Moje lásky nebeské

Jak šel čas, ochutnal jsem spoustu lásek, spousty vůní a příchutí žen. První, druhá, třetí, čtvrtá, pátá….., ani nevím, kdy jsem přestal počítat. V minulém článku Ezo kam se podíváš jsem psal, že mám vědomostí na 4-5 ezoteriků, a teď musím napsat, že mám zkušenosti na 4-5 milovníků. Pokud to budu nazývat hojností, tak zde jí skutečně mám. Někdy to bylo na jednu noc, někdy na tři a někdy jsme spolu byli i pár let.
Začátky byli vždy krásné, ta zamilovanost, první letmé doteky, první rande, příprava na první pusu, první sex… Touha, vůně, chuť a zároveň strach z toho nezklamat, být dobrý milenec a pozorný partner, abych o ní nepřišel, když jsem zamilovanej. To vše tam bylo!


Jájínek (Mačo)

Spousta žen jsem zranil a spousta žen zranila mě a já si někde v sobě vypěstoval nějakej obranej mechanismus proti zklamání a bolesti, kterej vytvářel pocit, že ženám, prostě nejde věřit. Jsou nestálé, nespolehlivé, prchlivé, plné emocí, a nakonec tě stejně zradí. Já už tu bolest nechci.
nechci to utrpení, a proto už nebudu milovat, budu si jen užívat, bavit se, šukat, alenechci žádnou lásku v domě.
Já, z Boží vůle Jájínek, si tohle nenechám líbit, a tak se ze mě stal mužský šovinista. Ženy pro mě byly, jak jednorázové žiletky, pouze spotřební zboží na mé cestě ke slasti, ztopoření a stříkání. Nemiluj, jen stříkej a budeš šťastný…
Jájínek byl na světě a v plné kráse!

Jedna láska napořád

Jen jedna láska mi zůstala v tom mým rozbitým srdci, měl jsem pocit, že ta mě nikdy nezklame.
Byla stále se mnou, kdykoli mi bylo špatně, tak jsem utekl do její náruče. Mazlili jsme se každý den, dávala smysl mému životu a já věděl, že mě nikdy neopustí. Ona byla ta pravá, bavila mě a vždy na mě bez remcání čekala, až se k ní vrátím.

Myslel jsem si, že tohle je láska na život a na smrt.

A tak jsem si spolu žili dny, týdny, měsíce a roky. Nebylo nic důležitějšího než ona a obětoval jsem pro ni úplně všechno. Byla smyslem mého života a trávil jsem s ní spoustu času, dával jsem jí plnou péči, věrnost a pozornost.
Chtěl jsem od ní hojnost, ale ona mi jí prostě nedávala.


Já jí věřil a ona odešla

Ano, ta moje věrná, ke které jsem utíkal v době, kdy mi bylo nejhůř, byla moje práce. Práce byla moje velká láska, můj smysl života, ale všichni víme, že to, co je venku podléhá změnám. Chvilku nahoře v euforii, když přišli velké peníze, a pak dole v oběti a nasrání, když jsem si bral překlenovací úvěr. Stálo mě to spousty energie, ale nedostával jsem jí zpět.
Prošel jsem si celkem velkou pracovní paralýzou, přiznám se, že jsem byl fakt v prdeli. Práce mi nedávala smysl, neměl jsem sílu v čemkoli pokračovat a něco nového tvořit.
Zároveň jsem cítil existenční paniku, kde budu brát peníze?

Bez práce, nejsou koláče, to kurva každej ví, ne!!!

Má úžasná mysl neustále tvořila scénáře, jak z toho ven a kdykoli na něco přišla, tak hned našla deset argumentů, proč to nemůže vyjít. Točil jsem se v kruhu, jak ten pověstný Uroboros až mě to úplně zastavilo. Stejně jako COVID, mě to totálně zastavilo. Nedělat nic a spolehnout se na toho nahoře. Pro chlapa je tahle myšlenka na úrovni pekla! Nedělej nic a čekej, čekej a věř!


Jednou to pochopím

Když se na to koukám dnes, musím říct, že se fakt nějaká transformace děje, možná se mění vibrace Země, jak říkají astrologové a energetické vědmy. Možná jo!

Jsou věci mezi nebem a zemí, o nichž lidská moudrost nemá ani zdání.

William Shakespeare  


Ta temnota, od mého prodělání Covidu, mi dala mnohé. Našel jsem díky ní čas na zastavení a přenastavení životních hodnot. Pochopil jsem, že práce není to jediné, co je smyslem mého života. Možná je čas dělat něco jiného, třeba začít více pracovat s muži. Možná je čas otevřít se tomu, co přichází!
Možná je čas otevřít se víře v něco Vyššího, co nad námi bdí, chrání nás a pomáhá. Možná to nevidím stejně jako ty teď, ale jednou se podívám zpět a celé to pochopím. Vím, že to bylo pro mé DOBRO!


PS: CHCI PODĚKOVAT VŠEM, KTEŘÍ MI JAKKOLI POMOHLI. Už navždy jste v mém kmeni a miluji vás.

Tomáš, tak trochu jinej bloger!

Chceš dostávat pravidelně moje články? Tak se dole přihlaš!
Jo a tam kde je smajlík 😀, tam se máš smát a tam kde je srdce ❤️, tak to je hluboký.

DĚKUJI VŠEM, KTEŘÍ MŮŽOU ZA PODPORU

Líbilo?

Dal jsem si závazek, že budu přidávat novej článek co 14 dnů.

Chceš ho číst ještě čerstvej? Tak se přihlaš k odběru nových článků a já ti vždycky pošlu e-mail.

Odesláním formuláře souhlasíte se zasíláním newsletteru z tomashovorka.cz
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů