Sekera nebo nůž?

Je 3:08 ráno

A já se z ničeho nic probudil a nějak mi začali chodit slova, jako by mi je někdo diktoval. Prej se tomu říká, že ses napojil, nevím, ale každopádně mě něco vzbudilo a přišlo pokračování článku o smutku.

Květen je lásky čas, a pro mě paradoxně, to byl měsíc, v kterém jsem prošel, jak já říkám údolím smutku. Takže trochu obráceně, ale já to nikdy neměl úplně podle pravidel, šel jsem svojí cestou vzdorovitého fracka, který má všechno u prdele a musí to mít jinak, i kdyby na chleba nebylo.
Možná to bude vypadat, že jsem dost masochista, ale strávil jsem 4 víkendy na sebepoznávacích seminářích. Jo trochu Průša! Jasně první, co tě napadne je, že jsem jezdil, abych utekl z bolesti, že jsem ezomagor, nízko vibrační hovado a seminářová smažka, která bez toho nemůže být! Takže tohle je jasná sekta…. znaky odpovídají… Ano, majetek předáváme hned u dveří při vstupním pohovoru, kde se též rovnou svlíkneme 😀😀😀
Pěkný hovno, slavný soude!

Je to vlastně naopak, kde nejvíc ucítíš bolest?
S lidmi a na místech, které ti připomínají koho? No, modří už vědí! Místa, kde jste se poznali, poprvé si k sobě přivoněli, poprvé se dotkli a ochutnali.
Tam, kde se ti změnil život!
Tam kde si poprvé otevřel srdce ❤️!
Tam kde si se rozhodl, že chceš žít jinak, odrazil se a SKOČIL.
Tam to, ty vole, bolí nejvíc.


Potřebuji trochu romantiky, abych se víc rozjel… a tuhle scénu miluju, a ještě víc jí milují ženy ❤️

Včera jsem poznal, že vy jste jiná, jak ostatní ženy.
– A proto jste utekl?
Ano, utekl jsem ze strachu před vámi.
– Ze strachu? Jak tomu mám rozumět?
Bál jsem se, že byste rozvrátila celý můj život. Co vy vůbec o mně víte? Kdo jsem? Jak žiji? A co vůbec víte o životě?
Když jsem vás poznal, cítil jsem všemi smysly, že vy jste stvořená k tomu, abych kvůli Vám přestal jezdit světem tak beznadějně sám, abych s vámi byl vůni moře a naslouchal zpěvu cikád. Ano, musíte snít se mnou. Zavřete oči. Zůstaňte sedět. Zavřete oči. Odcházím. Čekám venku.

Sekera nebo kudla?

Jsou, podle mě, dva typy rozchodů.

  • Sekera – je prostě rychlá a prožíváš intenzivní a silnou bolest, ale jen krátkou dobu.
  • Kudla – je taková míň bolavá, pozvolňoučká, chvílema plná naděje a vypisovaní, jak se milujeme, a přesto spolu nemůžeme být… Jenže krvácet a koupat se v tom můžeš dalších 6 měsíců.

Musíš si vybrat, co chceš, jestli sekeru nebo nůž?
Já si po chvilce krvácení rozhodl pro sekeru a vše jsem uťal, odpojil a zařídil blokádu, jak u Stalingradu. Žádný telefon, jak jsme smutní, jak se nám stýská, žádná zpráva s fotečkovou pusinkou, žádná informace. Jediná výjimka je požár, nebo úmrtí v rodině 😀.
NIC, je cesta pro tento okamžik.

Lítalo to ve mě, jak na horský dráze v parku Julia Fučíka, a stačilo málo a začal jsem psát Reportáž psanou v Red village, ale už jsem nějak nemohl. Nechtěl jsem padat do stavů oběti a nenávisti, nasranosti z toho, že já jsem jí přijímal se vším tím naloženým pytlem vzorců na zádech a ona mě NE!
Takže se sekerou v ruce a láskou v srdci, jako správný Viking, jsem se měsíc odpojoval a někdy to kurva šlo pěkně blbě. Zvlášť, když vám do toho skočí jeden zraněnej klučík s Mošnou vlastních problémů, kterej se snaží léčit zraněné a opuštěné ženy metodou třech Pé (provaz, plácání, penis). Škoda jen, že si neuvědomuje, že skrz tuhle terapii hledá něco, co tam nenajde, protože skákáním po povrchu slastí tělesných a do toho mletí ezomouder, ještě nikomu nepomohlo. Jednou, mu to osobně vysvětlím…!


Hlavně nezavřít srdce ❤️

Takže máme tu bolest, která kurva bolí, ale já jí chtěl přijmout. Přijmout stav, že vztah, kde se zdálo, že je to nastálo, končí. Ty vole a co moje očekávání, to nic neznamená? Do prdele už, kdo tady tomu teda velí?!

Většina mých předešlých rozchodů byla postavená na tom, že jsem před tou bolestí zavřel srdce, a tu ženu jsem si vnitřně zhnusil. Ano, to je nejjednodušší cesta, prostě je to kráva blbá a mě, si ty vole, nezaslouží…

Jenže teď to už nešlo, teď je to jiný, teď když se podívám vopravdu dovnitř, tak vidím, že i když to bolí, tak jí ze srdce přeji vše po čem touží. Aby měla skvělý život. Aby ochutnala, co je potřeba. Aby nasbírala zkušenosti po kterých, tak prahne.
A chci tu bolest z toho, že to nebude poznávat se mnou, nechat projít otevřeným srdcem ❤️.
Už ho nikdy nezavřu úplně, jo někdy možná trochu přivřu, když to zrovna neunesu, ale jen na chvíli a slibuji před svými druhy, že se budu zlepšovat. A to je kurva důležité!


Co je láska? Co je milovat?

Už je to nějaký čas, co jsem napsal článek o sebelásce a dnes jsem si ho po dlouhé době přečetl a neměnil bych na něm, nic. Najednou vím, že to, co jsem si dřív myslel, že je láska, to rozhodně není.

Vím, že se tu najde spousty duchovních lidí, co jsou tak hluboko, že jim už nikdo nerozumí a mají jasnou definici toho, co je bezpodmínečná láska. Já jí zatím objevil pouze ve vztahu ke svému synovi.

Vím jedno, není to žádná hra o energii a pozornost, není to výměnný obchod, když ty budeš taková a maková, tak já tě budu milovat. Neodpovídáš představě o správném muži? Tak radši táhni odkud si přišel, ty pokérovanej úchyle z Prahy (tohle asi smažu, to byla jízlivost na málem tchýni).
Není to obětovat svůj život pro partnera, děti nebo rodinu.

Není to růžovej jednorožec, kterej sere zlato, a za TO, je milován.

Nejsou to vzájemně splněná očekávání, jak by to mělo vypadat. Mám takovou vztahovou teorii o miskách vah. Na jedné straně je plus a na jedné straně mínus. A když ty misky upřímně naložíš, jasně se ti ukáže, jak na tom váš vztah je a případně řešit, co dál.
Čím dál víc mám pocit, že právě vztah je nejdelší sebe rozvojový seminář , který si byl schopen absolvovat.

A, co to teda, krucipísekhernajzelement, je?

Krásně dokážu popsat, co to není, ale napsat, co to je? Asi to neumím.
Naši stařešinové tvrdí, že to je jakýsi stav BLAŽENOSTI. Marketingově se tomu může říkat FLOW. Vědec řekne, že to je chemická reakce v těle. Církev to označuje, jako spojení s Bohem a budhista to nejspíš najde v hluboké meditaci.

Ale dokáží to vyjádřit slova?
Dokáží slova, které jen naznačují skutečný stav, někdy vyjádřit lásku? Vždyť ani pravdu neumějí správně popsat!

Já mám pocit, že jsou záblesky, kdy to opravdu cítím, kdy se cítím napojen, jak zpívá Tomík Klusů. Moje první záblesky čisté bezpodmínečné lásky byli asi na houbičkách a od té doby to občas cítím i když se zastavím a jsem TADY A TEĎ.
Kdy cítím, že vše jde samo, v ničem necítím odpor, kdy se mám rád, vše je v pořádku a VŠE JE VLASTNĚ JEDNO, jak říká Marcelka s hor.
Naposledy jsem měl ten pocit na Transformaci a opět musím poděkovat Richardovi (jsi pro mě dar z nebe), Amy ❤️ a Thelmě ❤️, a i ostatním účastníkům zájezdu, za to, že jsem to dokázal pustit.

Není to o tom, že bych jí přestal milovat, ale otevřeným srdcem můžu říct, že jí nechávám jít….. ❤️

Tomáš, tak trochu jinej bloger!

Chceš dostávat pravidelně moje články? Tak se dole přihlaš!
Jo a tam kde je smajlík 😀, tam se máš smát a tam kde je sdrce ❤️, tak to je hluboký.

Líbilo?

Dal jsem si závazek, že budu přidávat novej článek co 14 dnů.

Chceš ho číst ještě čerstvej? Tak se přihlaš k odběru nových článků a já ti vždycky pošlu e-mail.

Odesláním formuláře souhlasíte se zasíláním newsletteru z tomashovorka.cz
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů