Táto mám tě rád!

Kolikrát?

Na začátku trocha té matematiky z prvního stupně, protože si myslím, že se do desítek vůbec nedostaneme!
Kolikrát si ve svém životě řekl větu:

„Táto mám tě rád“?

Zastav se a vzpomeň si kolikrát si svého tátu nebo syna objal? Kolikrát, přiznej to! Představ si tu situaci, jdeš za svým tátou a chystáš se mu říct: „Tati mám tě rád!“
Jen si to představ a soustřeď se na své břicho nebo solar. Cítíš strach, obavu z reakce? Je fakt problém to říct?

Proč je pro nás chlapy, tak těžké vyjadřovat city a dávat je najevo?
Nejsme na to zvyklý! Přijde nám to zženštilé nebo dětinské a hlavně bojíme se, protože může přijít nepřijetí!

Blbá zpráva je, že pokud nedokážeme otevřít své srdce a jasně ukázat své city a zranitelnost, nejsme autentičtí a nikdo nám nevěří!

---

Co se učit od holek?

Ano, mám pocit, že je to problém pouze mužské linie, protože holky si tohle říkají úplně běžně. Holky se nestydí projevit emoce a lásku, chválí se mezi sebou, říkají si, jak jsou krásné, a jak jim to sluší. Často si říkají, jak jim na sobě záleží, objímají se, tančí spolu, a dokonce se i hladí, což otevřeně přiznávám, že se nám mužům dost líbí 🤩.
Sem, ale nepůjdeme, jo?

Ano, do určité míry bychom se opravdu měli v tomto směru od žen učit otevřenosti. Neříkám, aby se z nás stali emočně rozpadlí a plačící Thorové v posledních Avengers, které rozhodí jakýkoli problém a má trauma když dojde pivo!

To pozores! To zas ne, ale měli bychom se už kurva probrat z těch nepruniknutelných mačomasek tvrďáků, které pohání pouze strach co tomu řeknou ostatní, až se ukáže jaký doopravdy jsem!

Chlapi, hlavně neprojevit emoce!

My muži to neumíme, nebo umíme, ale stydíme se.
Neumíme projevit emoce a upřímně mluvit o pocitech. Stydíme se otevřít a ukázat svou zranitelnost. Bereme to jako slabost!
Bojíme se vlastních pocitů, protože se to mohlo označit za slabost nebo selhání.
Na Whatsupech si přeposíláme pornoklipy a fotky blondýnek s pětkama jen, aby se něco dělo. Už se, ale nedozvíme, že kamarádovi zemřela máma a je z toho úplně v prdeli!

---

Já mám rád osobní rozvoj s úsměvem, v ženském rozhovoru by to bylo napohůdku, ale zkus si představit situaci, že se sejdeš s kámošem a on tě přivítání slovy:

Ty vole, tobě to dneska sluší, tys byl u holiče, ne?
Ta tvoje vůně to je luxus, co to je za značku? A v těch džínách máš fakt sexy zadek.
Obejme tě, a řekne, ty vole já tě mám tak rád!

Tak to by teprve bylo zděšení, jak když vylezl Vetřelec z břicha na vesmírné lodi Nostromo!

A s kamaráda by se stal nejspíš bývalej přihřátej kamarád! 🔥🥵🔥

Ty vole, hlavně se nedotýkat

Pozor jdeme na tenkej led, protože jestliže si my muži nejsme schopni říct, že se máme rádi, tak fyzický kontakt mužského druhu je totální tabu.

Vzpomínám si reakce na video, kde jsme se na Srazu hustých mužů objímali. Označení jako Klub teploušů a úchylů, bylo ta slabší část komentářů na Facebooku.
Chlapi hlavně na sebe nesahejte, je to nebezpečné, co kdyby se zjistilo, že se vám to líbí. To byl teprve průser. To by bylo trauma!

Proč je to tabu!

Trochu laické historie neuškodí, ani těm ultranedotykáčům a hysteričtí historici určitě prominou 🤓.
Myslím si, že fyzický kontakt mezi muži, asi nejvíc potlačila křesťanská církev (a dnes sklízí celibátní karmičku), protože v starověkém Římě a Řecku se to tak nebralo a sex byl hlavě rozkoš a na typu díry úplně nezáleželo (teď si to pár lidí představilo a vomdlelo hrůzou 🤓).
Nebudu rozebírat důvody a nechám to odborníkům, pro mě jsou horší následky. Ty následky, které popisují třeba komentáře k téhle fotce na Facebooku.

Já bych na sebe takhle šahat nenechal, je to přeci divný.
To je nějaká teplá sekta, ne? Jděte do prdele buzny!
Nechat na sebe šahat od jiných mužů mi přijde úchylné!

Už jen fotka položených pánských rukou na mužském těle vyvolala takhle velké emoce a pozor, to psali pouze muži! Ptám se zda tedy opravdu je v nás mužích, tak hluboko vložená hysterie z dotyku?
Na té mé fotce je zobrazena pouze podpora, kterou každej chlap potřebuje.
Z toho mi vzniká myšlenka, proč se muži cítí mnohem víc odděleni než ženy?
Chybí nám otevřenost v bezpečné mužské skupině! Žádné hraní na to, kdo má větší koule, větši auto, barák a vojel víc bab, ale opravdové sdílení toho, co se nám děje.

---

Hledal jsem to u Táty!

Nepamatuji si, že by mi Táta řekl, že mě má rád a nebo mě objal? Dlouhá léta jsem si myslel, že mě táta neměl rád. Nevěděl jsem proč a stále mi to nedávalo smysl. Táta odešel, když mi bylo 17 let a od té doby jsme toho spolu moc nenamluvili.
Vrchol naší komunikace byl, když mě potkal před barákem u mámy a já měl novou káru Mitsubishi Colt na kterou jsem byl pyšnej, jako každej kluk na nový auto! Ukázal jsem mu ho a to, co odpověděl si pamatuji dodnes!

To je tvoje auto? Ano, Tati!
Tak si ho umej!

…a šel dál, to bylo vše. Po třech letech (mě byla 21 let), co jsme se neviděli, mi řekl tuhle větu. Zůstal jsem stát, jako opařený, a nebyl schopen slova.

---

Táta se snažil, ale já to nechápal

Za posledních pár let jsem si dával dohromady souvislosti a uvědomil jsem si, že táta nejspíš taky neměl jednoduché dětství a děda mu též neprojevoval otcovskou lásku, řemen míval posvícení.

Můj táta, ze mě chtěl mít chlapa, to chce každej táta ze svého syna. Byl přísný, chtěl disciplínu a dával mi výzvy. Moje celoživotní obezitka a povaha měkouše mu dost zrcadlila jeho vlastní slabosti, a proto mě nutil sportovat, abych se dostal do kondice. Musel jsem s ním běhat po sídlišti a břicho jsme měl obalené igelitem, abych se víc potil (ochránci dětí teď začnou zhluboka dýchat a uklidní se, jo?).
Čím víc se snažil, tím víc ve mě vzbuzoval odpor a ze mě se pomalu stával všech Odporníků král!

Jsme si navzájem zrcadla a já Tátovi zrcadlil to, co vidět nechtěl.

Sebe samého!

Zrcadlil jsem mu toho slabýho kluka, kterým kdysi též neuspěl, a to mu otevíralo staré rány a dost bolelo. Když tu bolest nemohl unést, tak to se mnou vzdal a raději se věnoval sestře, která mu mužskou slabost neukazovala. Přišel jsem o pozornost!

Po čase jsem si našel volejbal, ale už byla mezi námi taková propast, že ho to nezajímalo. Nebyl se podívat na můj jediný zápas, nemohl být na mě pyšný a nikdy mě nepochválil.
Tady podle mě ukápla, kdekomu slza, nebo ne?

Loni Táta zemřel a už jsem mu, bohužel nestihl říct, že ho mám rád. Je smutný, když někdo odejde bez rozloučení, takže ti, co se nebaví se svými rodiči, co se zasekli na úrovni uraženýho dítěte:

Serte na uražené ego nebo nějaký dětskotrapný postoje, kterých jednou budete litovat a věřte, že budete.

Nečekejte na nic jako já, teď je teď a nikdo neví, co bude zítra!

Narovnej mužskou linii!

Z dnešního pohledu vidím, že jsem tenhle emoční Grand kaňon v naší mužské linii překonal se svým synem a věřím, že to bude předávat dál na své syny i dcery. Sice jsem nezačal úplně hned od jeho dětských let, ale on na mě počkal. Po rozvodu, kdy nám začali společné pánské víkendy se náš vztah totálně obrátil a navzájem jsme se učili. Ano i já se učil do něj!
Ukazoval jsem mu mužský pohled na svět opepřený mírnou esoterikou sloučenou s mým Uprdelismem a on mě učil žít teď a tady, uvolnit se a být zase tím malým klukem.
Našli jsme si k sobě cestu, říkáme si, že se máme rádi a objímáme se, jak nejčastěji to jde! Dnes už vím, že nikdy není pozdě!

Chlapi začněte, co nejdříve pracovat na vztahu se svými dětmi a hlavně ti, co mají syny. Darujte svým dětem pocit, že je máte rádi, chvalte je a mazlete, jak můžete. Nejde o to je nesmyslně chválit, však každej kluk ve svém životě potřebuje konstruktivní kritiku a převzít odpovědnost za své selhání a chyby. Jde o formu, jak to říkáte, s láskou a srdcem na dlani.

Synku, tohle si prostě posral, ale já tě mám rád a nikdy nepřestanu, i kdyby si ve svém životě posral dalších tisíc věcí!

Je opravdu důležité tohle prokletí v mužské linii zlomit a opět nastavit zdravé mužské vztahy!
Jestli si nevíte rady, zkuste můj e-book anebo mohu doporučit akci Richarda Vojíka, kde letos budu asistovat jmenuje se Otec a syn. Tak třeba ty, co to chtěj změnit do toho půjdou.

Říkejte svým otcům a synům, že je máte rádi a po chlapsku je objímejte. A dělejte to často!

Chceš dostávat pravidelně moje články? Tak se dole přihlaš!
Jo a tam kde je smajlík 😀, tam se máš smát a tam kde je srdce ❤️, tak to je hluboký.

---