Dlouho jsem nenapsal žádnej článek, tak nějak chyběla inspirace, protože jsem se totálně ponořil do svého nového projektu, a to je můj další e-shop.
Ti, co mě znají, tak ví, že mám už e-shop se sportovním oblečením Triko4u.cz a tak jsem si řekl, že to je málo a potřebuji nutně něco dalšího na práci a mít další hračku a pilíř do mé finanční jistoty. Jmenuje se Identitid.com a tentokrát to není o oblečení, ale spíš něco o jistotě a kráse.
No, jestli chcete mrkněte a jestli ne, tak prostě ne 🙂
Takže, menší reklamní okénko máme za sebou a teď k psaní.
Je to jediná cesta, jak změnit něco, co tě v životě sere.
V našich životech se stále něco děje, a to je přeci hustěkrutopřísně super, ne?
Jenže není to furt růžovoučký, jak bychom si to přáli, dějou se i kurde průsery, svinský věci a trapný trapasy. Tak to prostě na týhle planetě, v týhle dimenzi, ve hmotě je.
Napsal jsem více možností, protože nikdo neví, čemu věříš, tak aby bylo na výběr.
My jsme sem nepřišli ležet v hedvábí, přemejšlet, kterej ostrov přikoupíme a znuděně chytat do huby pečený holuby.
My jsme se sem přišli učit!!!
Cílem má být, procházet i těmi to špatnými zkušenostmi v klidu, ve svém středu a v lásce k sobě. Ano, je to kurva těžký, ale nikdo neříkal, že to bude lehká hra, tenhle život.
Není to tak dlouho a kdy jsem byl u svých učitelů. Jeden je již známý Richard Vojík a druhý ne moc veřejně známý Roman Drahoňovský.
Jel jsem na Šumavu za Richardem na takový setkání chlapů a abychom neporušili nařízení od toho vostrýho ČOKLA, tak sedíme v lese a sdílíme
No, a jak už to, tak v kruhu bývá, jednou to dorazí i k tobě.
Tak to šlo ráz na ráz a vypověděl jsem příběh posledních 4 měsíce asi během 30 minut. Takže ho jen shrnu…
Projekt, mé totální zacílení, trvalé sezení u počítače, nereagování na ženu, stav odporu, nepřijetí kritiky a odeslání pryč. Rozchod!
Stojím povídám, popisuji pocity a už jak o tom mluvím nahlas, tak to najednou vidím, ty vole, najednou to začalo vyplouvat.
Pak si vzal slovo Richard a na první dobrou mi řekl….
Zvědavý, co???
A najednou AHA, něco mi cvaklo v hlavě a rozjel se mi v ní film, mých vztahů X let zpátky.
O pár souvislostech už jsem tu psal, třeba „Jak neumím přijímat dárky“ a pár jich ještě popíšu v dalších článcích, ale teď dávám tuto souvislost.
Opakované vyhazovy ze vztahů, pro ztrátu pozornosti. Rozchod po třetí, prakticky za stejných vstupních požadavků, parametrů a dat (pro Ajťáky, aby si taky užili, kluci jedni bezemoční).
Stavěl jsem ve svém životě 3 e-shopové projekty a vždy tam přišel rozchod, za velmi podobných situací. Mého sezení u počítače, mého totálního zacílení pozornosti pouze na projekt. Do určité míry jsem přestal totálně vnímat věci, které se děli kolem mě a odhazoval jsem je od sebe, aby mě nerušili.
Nevím, jestli to znáte, ale chlapi to prej, tak mají…
Vynechám ty rady směrem k ženě, kde jsem našel určitý despekt, to si k Richardovi budete muset zajet, ale to, co jsem pochopil, že zacílení muže je vlastně moc dobře, jen to musí mít rovnováhu.
Ano, o to tady jde o rovnováhu. Musím se naučit, nejen věnovat velkou pozornost projektu, který má termín, který hoří. Je potřeba se naučit i zaklapnout ten zasranej notebook a věnovat se sobě, ženě a věcem, které tvoří tvůj život a jsou stejně důležité, jako projekt.
To jsem neuměl!
Neuměl jsem v určité chvíli vystoupit z hlavy, vystoupit z notebooku, vystoupit z pocitu, že to nepočká, protože ono to vždycky počká. On se ten svět bez toho mýho e-shopu ještě jeden den obejde.
Ztratil jsem přítomný okamžik a bezhlavě dřel na skvělé budoucnosti.
Ano, naše projekty, které milujeme jako vlastní děti, za které bychom dýchali, jsou důležité a dávají nám smysl a poslání, ale nesmíme za ně platit totálním vysráním se na svůj život a život blízkých.
Proč? Protože nakonec zůstaneš, jako já před 12 lety, s notebookem ve vybydlené garsonce sám se svým e-shopem. Bez rodiny, bez ženy, bez syna a bez chuti žít…
PS: O Romanovi v příštích článcích, protože už by to bylo dlouhý!
Chceš dostávat pravidelně moje články? Tak se dole přihlaš!
Jo a tam kde je smajlík 😀, tam se máš smát a tam kde je srdce ❤️, tak to je hluboký.
Líbil se ti článek?
Chceš ho číst ještě čerstvej? Pokud ANO, tak si klikni vedle do formuláře a příští dostaneš jako první.