Kdy už budu spokojenej?

Já už chci, kurvadrát, bejt taky chvilku spokojenej!

Komu tohle neběží hlavou posledních pár let?
Nemáte pocit, že se ten svět nějak sere? Jako by nás rozdělovali na Obránce víry a kacíře (historicky ověřenej model).
Kamarádi, příbuzný, partneři spolu přestávaj mluvit, jen proto, že mají rozdílné názory na to, či ono.
Není to jen tak, přijmout opačnej názor. Tady musím bojovat za svou pravdu, protože jiná neexistuje a na rozdíl od tebe, já vycházím z ozdrojovaných informací v Mladé frontě, na Seznam.cz, ČT1,2,24. a co tam máš ty konspirátore!

S tímhle názorem za mnou nechoď, a pokud už tu si, tak jdi do pokoje a vrať se až budeš normální!

Bejvávala hláška „Co Čech to muzikant“ a dnes je to spíš “ Co Čech, to odborník jakékoli téma„. Úmyslně vynechávám sport, kde je úplně každej trenér a vše ví nejlíp.

Ty zas hráli. Na to se nedá koukat!
Celý nám to posrali, jelita, ať jdou do fabriky k pásu!
Co tam dělá ten Čmoud v reprezentaci.
To je zas synek nějakýho funkcionáře.
Takhle měli hrát, ze zajištěný obrany po křídlech nakopávaný balóny do vápna.
Kdybych tam byl já, to by vypadalo jinak.
Banik. Pyčo.
Tak určitě!

Obránci víry

Za posledních pár let k tomu rozdělení kurva přispěly sociální sítě, které nás měli původně spojovat, ale nakonec nás víc polarizují a rozdělují. Jen na Facebooku vyrostlo několik stovek virologů, z kterých se během jednoho měsíce stali vojevůdci a erudovaný odborníci na události na Ukrajině.

Neustále máme tendenci něco řešit, komentovat, hodnotit, radit, hádat a následně soudit. Remcat a hejtovat vše, co se nám nelíbí, neodpovídá našemu přesvědčení a očekávání.
Ta věčná nespokojenost se vším, co se děje kolem, nás neustále nutí bojovat za víru, která většinou ani není naše, jen jsme jí někde nacucli. Bráníme jí vlastním tělem, přes mrtvoly a vlak přes ní taky nejede!

Kde je, tedy ta bájná spokojenost?

Je už to notoricky známá hláška, že tajemství tvé spokojenosti není tam venku. Tajemství spokojenosti není v tom, co vlastníš, jak moc si chytrej, jestli si vyhrála Miss sympatie 2020, tvé postavení v práci nebo společenský kredit Všeználka.

Pokud ji stále hledáš venku, je to jak hoňka za orgasmem. Když se uděláš, musíš začít honit znovu.

Kde vidím cestu já?

V přijímání toho, co život ti servíruje. Vím, už zase moc EZO! Ale fakt si myslíš, že máš vše v životě pod kontrolou? Jestli ano, tak Bůh s tebou!
Důležitá složka ve spokojeném životě je přizpůsobení, což vyplývá už ze samotné podstaty evoluce. Jen druh, který se přizpůsobil venkovním podmínkám, respektive změnám, tak přežil.
Teď jde nově o evoluci vnitřní, evoluci duše.

Přizpůsobení

Přizpůsobit se životu, nenechat se rozjebat tím, co se děje, ale naopak zůstat v klidu a využít těch změn kolem (to se kurva tak lehce řekne, že?).
Z každé situace totiž pro nás něco vzejde. Z každé situace se můžeme poučit a získat zkušenost, která nás posune právě na té cestě evoluce duše.

Přizpůsobení je i to, že když se něco nedaří, tak to opustíš. Když nemůžeš nic dělat, tak nic neděláš a jen čumíš, jak život běží sám. On se bez nás nezastaví. Život si poradí i bez těch našich mouder, kontroly, hodnocení a bojování!

Tajemství spokojenosti tedy je?

Když se podíváš na někoho spokojeného ve tvém okolí, tak zjistíš, že to není v tom, že by mu všechno šlo úplně samo, jak na drátkách a on bez zasetí jen sklízel.
Spokojený člověk má otevřenou mysl, srdce a dokáže pružně reagovat na změny, které se dějou kolem něj a je za ně vděčný. Neřeší kraviny, ale vybírá si to, co je důležité a může řešit TEĎ. To, co vyřešit nemůže má u prdele a nechává Životu, Bohu, Vesmíru, dle libosti.

Vděčnost, přizpůsobivost, přijetí a pokora je to, co nám chybí a proč jsme, tak nespokojeni a neustále remcáme!
Tak víc Slunce v duši.Vole

Tomáš, tak trochu jinej bloger!

Chceš dostávat pravidelně moje články? Tak se dole přihlaš!
Jo a tam kde je smajlík 😀, tam se máš smát a tam kde je srdce ❤️, tak to je hluboký.