Pupeny pučí

Jsem línej jako Veš, a to se mi děje dost často.
Ta velká a silná Veš prostě zlomí mojí vůli a do toho přijde ještě krásné pořekadlo:

 „Co mužeš udělat dnes, můžeš udělat i zítra!“

Tak jsem přes Velikonoce čučel na pohádky a ve stresu, že jsem nic nenapsal, jsem aspoň složil básničku.

PUPENY PUČÍ

Spousta z nás čučí.
Jak pupeny pučí.
Jak čmeláci bzučí.
Pak Bureš poručí.
Buď doma v papučích.
Děti se neučí.
Přes roušku kňučíš.
Svobodu umlčí.
Strach duši ti mučí.
Panika do náručí.
Z Číny vše doručí.
Miliardy zahučí.
Zas udavači frčí.
Ještě nás netlučí.
Blízko jsme puči, ještěže v kládách stále hučí!

Takže to byla moje první básnička po padesátce v které se nakonec i zasmějeme.

Podle mě je smích jedna z věcí, která osvobozuje a uvolňuje naší sevřenou hlavu. Smích a dech, to je klíč na paniku. 

Prodýchané video s vtipnou složkou

Tak se zatím (s)mějte a dýchejte třeba podle mého eBooku Velký tah

Tomáš – poeta