Vyznání lásky

Jak na vyznání lásky?

Dnes je spousta šikovných mistrů, kteří nabízejí zaručené návody na to Jak sbalit ženu.

Já si myslím, že universální návod neexistuje, ale jak to tak pozoruji, tak vidím, že ženy dnes chtějí muže jasné, pevné a s otevřenou myslí a srdcem. Což není úplně jednoduchej požadavek v dnešní době, kdy je to tu samá XenaNice boy.

Ony ženy, ale nechtějí slevit a raději budou samy. Budou raději ty osvícené Bohyně a Kněžky, co si někde v hlavě vytvořily obraz dokonalého pana Božského a neustoupí ani kousek. Jenže, jak čas utíká, a to si pište, že to frčí, tak zjišťují, že princové jsou na draka, nechňapají a nepřijíždějí.
Podle mě, buď došli bílý koně anebo chuť na holky v podivnejch ezošatech, co chodí bosky po louce s otevřeným třetím okem. Možná je hlad po normální princezně, bez požadavků na úroveň vědomí muže, která ho dokáže přijmout, takového jaký je a vyrazit s ním na cestu, třeba do kina na Batmana.
Konec vložky pro Bohyně.

Jak sbalit ženu?

Mně se na tohle téma líbí film HITCH, je to fakt dobrej, zasměješ se a pochopíš možná věci, které ti nedocvakly.

Všichni chceme lásku. Je to přece MŇAM! Je to energie, je to starost, bolest i radost a vášeň!
Láska přeci, tak chutná! A voní! A baví! První doteky, náhodné chycení za ruku. První pusa!
EMOCE NAHORU A DOLŮ A O TO NA TÝ PLANETĚ PŘECI JDE. DUŠE CHCE ZAŽÍVAT!

Je tu všeobecná myšlenka, že muž balí ženu, ale já myslím, že je to naopak. První signál a vybírání jde vždy od ženy. Náhodné pohledy, přivírání očí, ruce si hrají s vlasy, to jsou ty signály, které když vyšle žena, tak je na tobě, abys je zachytil, pak našel koule a udělal první krok, na kterém tedy kurva záleží.

UDĚLEJ TO JINAK! UDĚLEJ NĚCO, CO NEČEKÁ! HLAVNĚ BUĎ SVŮJ!

Protože hned na začátku hrát něco, co vůbec nejsi znamená, že to budeš muset hrát už na pořád. Velice často dnes ve vztazích na sebe hrajeme hry, jako z Národního, akorát na konci nebývá potlesk.
Proč to hrajeme? Abychom vztah udrželi? Je to strach ze samoty? Nechceš rozbít rodinu?
Co je tvé PROČ?


Mně jednou jedna holka, řekla Voníš jako láska a já vím, že na to nikdy nezapomenu, i když to nebylo úplně pro mě.


Napiš básničku a budeš pan Božský!

Byly časy, kdy jsem psal básničky, tuhle jsem napsal, a je to už let:

Struny, které nehrají rozezníváš potají.
S lehkostí pak tančíš Vílo, inspirace je tvé dílo.
Neschováváš se za maskou, do všeho jdeš s čistou láskou,
poznávaje život v sobě, podivínka v téhle době.
Milovaná, přesto sama, jak Johanka zneuznaná,
nevzdáváš se naděje, kterou ráno zaseješ.

…a když ani to nezabere, udělej jí TITANIC, ten zabere vždycky!

A hlavně buď vtipnej a veselej. Smutných a nudných chlapů jsou plný sídliště…
To je dnes vše….
Dobrou noc děti, dobrou noc strýčku Fido…

Tomáš, tak trochu jinej bloger!

Chceš dostávat pravidelně moje články? Tak se dole přihlaš!
Jo a tam kde je smajlík 😀, tam se máš smát a tam kde je srdce ❤️, tak to je hluboký.

DĚKUJI VŠEM, KTEŘÍ MŮŽOU ZA PODPORU

Líbilo?

Dal jsem si závazek, že budu přidávat novej článek co 14 dnů.

Chceš ho číst ještě čerstvej? Tak se přihlaš k odběru nových článků a já ti vždycky pošlu e-mail.

Odesláním formuláře souhlasíte se zasíláním newsletteru z tomashovorka.cz
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů