Soucit.Vole

Věřím, že ne naposled, ale potkal mě poprvé v Covidu, tenhle pán Soucit, někde hluboko zakopán ve mě a považován hlavně jako slabost. Píšu o něm dost v článku S Covidem v posteli, ale on u mě zůstal, i když mi je vlastně dobře.

Kde se to stalo, že zmizel?

Hele nevím, určitě jsem ho jako malej měl a možná okolnosti mi ho nedovolili projevit. Možná se mi někdo vysmál a já ho raději zakopal. Možná mi způsobil bolest, s kterou jsem si tenkrát nedovedl poradit. Možná…
Bůh ví a já si nemůžu vzpomenout. Zatím fungujeme na bázi oťukávání, nějak ho ochutnávám a zkouším, ale když ho projevím, tak mi je najednou lépe. Najedou si uvědomím, že to je pocit, který chci cítit, že mi dělá dobře, po těle i na duši.


Meditace se Soucitem

Byl jsem nedávno na speciální meditaci s medicínou a jako záměr jsem si dal poznat důvod svých závislostí. Minule mi to vyšlo, dal jsem si záměr poznat svůj Smutek a skoro 4 hodiny jsem plakal. Vyplakal jsem vše od svých dětských let, kde jsem si někde v před pubertou pláč zakázal.

Tentokrát jsem si tedy chtěl projít ty své Závislosti. První, na co jsem narazil v meditaci byli koncepty. Koncepty toho, jak to chci a ono to tak není.
Můj koncept, že meditace má být potichu, v totálním soustředění a veškerou pozornost směřovat do sebe, byla asi za 30 minut úplně v prdeli.

Zhruba 20 minut po startu to začalo.

  • Nalevo ode mě, někdo chrochtal, jak když podsvinče napichují na rožeň.
  • Vedle mě někdo střídal smích s pláčem a v 10minutových intervalech stále říkal AU, AU, AU.
  • Vzadu někdo hekal slastí
  • A finále byla muzika, DJ se rozhodl, že nám ty písničky bude mixovat podle sebe

Takže všechny mé koncepty vzali za své a já ležel totálně v prdeli a hledal cestu, co s tím…


A pak mi to řekl

Když ležíš napůl v meditaci, rozesranej tím, co se kolem tebe děje, začneš poslouchat něco vevnitř. Ono ti nic jiného nezbyde, pokud nechceš sednout do auta a jet domů, tak jsem se odevzdal a řekl si, poslouchám….

První, co přišlo bylo:

SOUCIT.VOLE

Přesně takhle i s tím .VOLE, nekecám, fakt jo… Začal jsem ho pouštět do sebe a najednou přišla další odpověď na otázku proč se to děje:

JE TO JEDNO. VOLE

Položil jsem další otázku ohledně závislostí a kdy přestanou?

AŽ SE BUDEŠ MÍT RÁD.VOLE

Co na to říct? Pravda nebo NIC.VOLE!


Rozdíl mezi Soucitem a Lítostí?

Nevím, jestli ta definice je správná, ale paní Lítost bolí.
Bolí někde na srdci, někde vevnitř a s ní jde za ruku smutek. Lítost je tak bezbřehá, že se v ní člověk může velice jednoduše utopit.
Je jedno, jestli to je Lítost k někomu, nebo nad sebou samým. Mám pocit, že nejsilnější lítostí je SEBELÍTOST. Ta dokáže vytvořit obrovskej oceán bolesti a ty se v něm ztratíš, a když si v ní dlouho, tak i časem utopíš.
Vzpomínám si na pohřby, buď jsem tam byl a bylo mi to uprdele „Proč všichni brečí, ty vole?„, anebo jsem brečel, ale ne kvůli tomu člověku. Brečel jsem kvůli sobě!
Co Já chudák bez něj, už ho nikdy neuvidím, kurva do prdele SEBELÍTOST. Maj to tak všichni? Když se zamyslím nad smrtí, tak nejspíš jo.

Měl jsem svou babičku moc rád, než zemřela měla mrtvici. Šel jsem do nemocnice a nepoznala mě. Ty vole to je bolest, strávila s námi každé léto prázdniny a teď mě nepozná.
Brečel jsem bylo mi líto trochu jí, ale hlavně sebe, hlavně sebe. Sebelítost!


Soucit nebolí.

Soucit je opak! Soucit tě naplňuje krásným pocitem. Soucit je vlastně láska sama. Soucit je bez podmínek, prostě ho cítíš a nejde ho, na rozdíl od paní Lítosti, zahrát. Neuděláš divadelní scénu se Soucitem, kterou ti někdo uvěří.
U Soucitu ti tečou slzy, které většinou ani nevnímáš a nechlubíš se s nimi. Hele, já umím projevit emoce, vidíš? Brečím. Dobře já!

Pan Soucit ti na rozdíl od paní Lítosti energii nebere. Soucit je jak obejmutí. Soucit je teplo, které cítíš někde v těle.

Soucit máme všichni, jen většina z nás ho zaházela mrtvou hlínou strachu a představ svého EGA o tom, že to není dobrý, nikam to nevede a jen slaboši ho projeví.
Má hlava mi říkala dost často:

Soucit je k hovnu, akorát tě to rozjebe a ležíš v tom, jak bačkora a nejsi nic schopen. Jenže, to byla Lítost, ta je hlavní zdroj energie pro stav Oběť!

Hustý to EGO, ty vole?
To moje EGÍČKO, dokáže spousta krásných pocitů a situací totálně zabít a poslat do prdele. Někdy vlastně závidím těm sluníčkářům, že si uměj poručit, a žít si tu svou občas nucenou pozitivitu. Ty svoje Jednorožce, třetí voka, čištění čaker, napojování na Lunu, Zemi, Slunce, Vesmír…
Je spousta lidí kolem mě, kterým to jde, ale já miluji Marcelku z Hor a její učení o přítomnosti, jako jediném léku na vše.

Takže, co na závěr?


SOUCIT.VOLE je pro mě aktuálně hustá mantra, když se mi děje, že chci na někoho vylítnout, nebo někoho urazit, na někoho zařvat, když cítím, jak mě někdo prostě sere, tak si prostě v duchu řeknu:

SOUCIT.VOLE

A ono mi to většinou funguje. Jo, občas se mi to nepovede a něco ze mě vylítne, ale je to cesta po které jdu a měním se. Tak si to pozoruj a pobuď si v tom! Ano, Romane ❤️
Tak se zatím mějte mí drazí soucitní a v duchu si říkejte SOUCIT.VOLE.

Tomáš, tak trochu jinej bloger!

Chceš dostávat pravidelně moje články? Tak se dole přihlaš!
Jo a tam kde je smajlík 😀, tam se máš smát a tam kde je srdce ❤️, tak to je hluboký.

DĚKUJI VŠEM, KTEŘÍ MŮŽOU ZA PODPORU

Líbilo?

Dal jsem si závazek, že budu přidávat novej článek co 14 dnů.

Chceš ho číst ještě čerstvej? Tak se přihlaš k odběru nových článků a já ti vždycky pošlu e-mail.

Odesláním formuláře souhlasíte se zasíláním newsletteru z tomashovorka.cz
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů