Jo, závidím vám!

Poslední dobou si rád dávám často randíčko se svými emocemi, nevynechávám žádné. Je jasný, že blaho, nadšení a další super pocity, které má většina z nás v TOP 5, chceš mít furt, na věčné časy a nikdy jinak. Jak to říkali soudruzi se Sovětským svazem kdysi a dnes opět říkají skrz posranou extrémní korektnost to samé o EU a USA.
Já se, přiznávám, o trochu míň rád potkávám i s těmi, co většina potlačuje a vnímá jako nepříjemné, nechtěné, odmítané nebo dokonce nepřípustné. A tak je raději skrývají se slovy:

„Nic necítím nebo já to vydržím“.

Je to závist a přistihuji se, že…

Já kurva závidím!

Když hledáš nějaké souvislosti je vždycky dobrý se vrátit do minulosti a trochu si to projet. Já vím, je to vopruz, musíš si udělat čas a zavzpomínat na chvilky se závistí.
Tfuj, takovej blevajz z dnešního pohledu vědomýho ezoterika!
Navíc, ty vole, fakt nechceš myslet zrovna na tohle, když svět kolem nabízí tolik možností utéct z otevírání Pandořiných skříněk!
Máš toho tolik, co dělat! Těch dobrot, co tě odpojí. Počítačové hry, chlast, drogy, párty, kalby a věci, které tak hezky vyhoní tvé ego. Mňam, to je život pičo!

Jak já jsem záviděl a proč?

Hele narovinu, všichni závidíme. Kdo říká, že ne, tak ho závist honí dodnes!
Uvědomuji si, že jsem záviděl docela často. Někdo někde něco měl, byl, něco se mu splnilo, co jsem chtěl taky, a mě to sralo.
Jen ten posranej Fejzbůk a Instáč je výstava umělýho štěstí, kterýmu ale věříš!
Těch postů s novejma kárama, motorkama, barákama a neskutečnejma zážitkama. Nejvíc barevných fotek z exotických dovolených s novou kočkou nebo fotky nejšťastnější rodiny na světě, ale pak je potkáš a jsou na hraně rozvodu, vole!

A Já?

Vzpomínám, že jsem byl stále v dluhu, a jak mourovatej něco splácel. Rodina se mi rozpadla, protože jsem skoro nebyl doma a nikomu jsem nic neříkal a raději hrál machra, jak se mi daří, a rodinka je v sedmým nebi! Ale uvnitř jsem se měl úplně na hovno!
Na začátku každého měsíce jsem nevěděl jestli vydělám na všechny splátky, měl jsem strach ze selhání, že přijdeme o barák, auta, ale asi nejvíc o tu pověst bouráka, co všechno zvládne! V duchu jsem se styděl, že jsem musel zakrýt toho ustrašenýho kluka tou hrou na Mistra světa Amoleta, vole! A dělal jsem to tak dobře, že jsem tomu chvílema i věřil!

Hlava jela jak cirkulárka pana Komárka a stále se v mi hlavě točily posraný otázky „Proč nemám prachy na účtu?“ Proč před barákem nemám obrovskou a hlavně zaplacenou káru? Proč nemám chatu u Otavy? Do prdele proč?

Dobře já, jak to ze mě po těch letech parádně leze!!!

Měl jsem to krásně, viď? A jak to máš ty?

Vzpomínky jsou fakt důležité, protože i skrz ně vidím, že jsem dneska trochu jinde. Kecal bych, kdybych řekl, že už nechci krásnou káru, nechci chatu u Otavy a prachy na účtu, ale už dokážu bejt štastnej i bez toho! Pozor zároveň potvrzuji, že jsem to tak musel mít, abych se dostal dál, takže nelituji ani chvíle v těch emocích marnosti!
Tak konec plačtivých vzpomínek, jdeme na to! Kurňa to zas bude dlouhý jak tejden před vejplatou!

Co je vlastně závist?

Na začátku chci říct, že závist je emoce, jako každá jiná a má svou funkci, jen my jsme si jí nějak špatně vyložili a tak jí popíráme. Je to pevná součást našeho vnitřního nastavení a pokud nejsi uslintanej sluníčkář, co chce lízat jen to sladké lízátko od výrobce Umělá pozitivita s.r.o., kterou zakrejváš skutečný život, tak jsi závist musel ochutnat a věřím, že plnými doušky jak Burlak vodku!

• Nikdy jsi nezažil pocit závisti u důlku, protože kámoš měl duhovky a ty jen obyčejný hliněný kuličky?
• Nikdy jsi kámošovi nezáviděl model angličáka od Forda, zatím co ty jsi tahal kačera, co bubnoval jak o život?
• Nikdy jsi nezáviděl holku, káru nebo hadry od Nike, zatím co ty jsi chodil ve svetru, co upletla babička s prestižema na haksnách?
• Nikdy jsi nezáviděla sousedovic Růžence, že měla mrkací panenku a ty jen hadrovou co má oči z knoflíků?
• Fakt jsi nezáviděla tričko s Georgem Michaelem, co vytáhla kámoška na sobotní diskošku?

Závist je nepěkná a ten, kdo je závistník, tak nemůže být dobrý člověk. Je to hnus, Velebnosti! Máme přeci všem přát to nejlepší, ale když ty jsi v prdeli a nasranej, protože zavídíš, tak najednou máš takovej divnej pocit, že tě hrozně všichni a všechno sere!
Fakt to neznáš? Fakt nikdy? Svatozář nad a na kříž s tebou!

Závist ti prostě říká, že ten druhej má něco, co ty chceš, ale nemáš to nebo si to nedovolíš, a to tě kurva sere!

Nasranost roste, jak teplota v bloku Černobylu a jsem těsně před vybuchnutím, a to je ta lepší varianta, protože ještě horší je to držet uvnitř, hlavně ať to nikdo nepozná.

Já ty introverty zbožňuju!

Jak závist můžeš chápat?

Když se zbavíš nasranosti a negativních nálepek, tak zjistíš, že se dá závist využít celkem slušně jako motivační energie. Vždy, když něco chceš, tak pro to musíš něco udělat. Musíš zvednout prdel a zasít, abys sklidil, to už věděli naši dědové, protože z afirmování přání samo o sobě nic nevznikne… Teda pokud nejsi Ježíš, tam bych tomu věřil…

Závist něco ukazuje

Ano, vracím se opět k mému milovanému pozorovateli, a pokud se zastavíš, nenecháš se závistí sežrat jak pytlík oříšků u Pretty woman (co jiného se dá dělat, když na to koukáš s holkou po 48.), tak začneš pozorovat, co ti mrška proradná chce říct. Možná přijdeš na to, že tě vlastně sere, že si to nedovolíš sám! Něco tě zastavilo! Možná strach, že bys to nezvládnul, že bys selhal, a to není dobrý, to už víš! Prostě si nevěříš a i to je nutné si přiznat!

Proč vlastně závist vzniká?

No, tak přemýšlej mudrci, kde se bere závist a jaký jsou její příčiny?

• Malá sebedůvěra a sebehodnota?
• Společenské tlaky, že není správné si to dovolit?
• Nepřijetí sebe, malá sebeláska?
• Strach ze selhání, tak to radši neudělám?
• Pohled na ostatní víc než na sebe?

Může to být kombinace všeho nebo něco jiného! Podle pocitů a nastavení každého soudruha nebo soudružky!

Prostě si někdo dovolil udělat to, co ty jsi dycinky chtěl, ale nedovolil sis to!

Pokud chceš budu rád za příspěvek na můj blog. DĚKUJI!!!

Co teď s ní?

Z vlastní zkušenosti vím, že závist je vlastně naše zrcadlo a má nám něco ukázat. Možná si máme jen položit otázky a hledat odpovědi:

• Proč si to nedovolím já?
• Co je zatím a co mi brání?
• Co je na tom špatného závidět?
• Fakt na to nemám a kdo to v tobě říká?

Tak si zkus sám a upřímně odpovědět na tyto otázky? Život je hledání odpovědí a souvislostí a nikdo to, ty vole, neudělá za tebe! A hlavně si nelži, sobě fakt nemusíš, znám to sám!

Takže přestaň popírat, že jsi nikdy k nikomu necítil závist, že jsi v koutku duše nikomu nepřál ať o to přijde, že jsi nikdy nenadával a nelitoval se, proč to ty nemáš. Já jsem to dělal a občas, kámo, ještě dělám, ale jsou to okamžiky a je to pryč. Jsme jen lidi do prdele, tak už…

Přiznání závisti je první krok!

Víš jak to je s tím honěním:

“ a kdo tvrdí, že se nikdy nehonil (nezáviděl), tak se honí (závidí) dodnes!

Takže závist je vlastně kámoška, s kterou si můžeš pěkně pohrát, pobýt v ní a podívat se na to, co ti ukazuje. Možná tě bude motivovat k něčemu novému!
Možná ti ukáže, že to, co závidíš vlastně není žádná výhra a za slupkou toho materiálního pozlátka v podobě nových aut a baráků či dovolených, je hrozná dřina! Dvanáctky v práci, prosezený víkendy u počítače, když sleduješ své účty s kryptem, hodiny na poradách a děti skoro neznáš, protože je potkáš pouze na dovolené na Maledivách, a ty nevíš o čem si s nimi povídat, protože je aktuálních kurz dolaru, eura nebo bitcoinu nezajímá. Nezajímá, vole!
Možná pochopíš, že dovolená s dětmi a partou ve vodáckým kempu na Otavě, je víc, než co si kdy chtěl!

Tak závisti 3x zdar a pojďme jí využít ku prospěchu, vždyť žijeme jen jednou, teda jak kdo a laskavě nezáviď. Kdo to vlastně ví mimo toho…

Chceš dostávat pravidelně moje články? Tak se dole přihlaš!
Jo a tam kde je smajlík 😀, tam se máš smát a tam kde je srdce ❤️, tak to je hluboký.