Samota, vztahy a cizinka

Singl kam se podíváš

Tento článek jsem napsal v době karantény, ale nějak mi zmizel z očí a objevil jsem ho až dnes, a tak jsem ho refrešoval a se zpožděním pouštím do éteru.

Zamýšlím se nad trendem samoty a čím dál větším oddělování lidí, které roste a přijde mi, že si toho nějak moc nevšímáme. Teda možná někdo jo, ale si to uvědomil možná nejvíc během karantény, která nás zahnala do domů, bytů a někdy i samoty.

V mém životě jsem prošel jedním manželstvím (10 let), několika vážnými vztahy (více jak 1 rok) a desítkami mikrovztahů (víc, jak jedna noc) a dnes vidím, že se vše dělo v mém zájmu a i v zájmu celku, jak říkají někteří Guru 😀.

Mezilidské vztahy jsou největší věda a umění na týhle planetě a partnerský vztah, je ten největší osobní rozvoj. Kam se na to serou semináře, on-line programy a jiné vzdělávání!

Podle statistiky EU je více jak 1/3 všech domácností Singl, tedy jednočlenných. Takže třetina lidí žije sama? Hustý číslo a to netvrdím, že když jsem žil sám, tak mi to nějak vadilo.

Ještě na začátku pro upřesnění:
Já nejsem ten vzorný partner, syn, otec, kamarád, takže možná i popisuji sebe. Vše snažím měnit teď a tady a někdy to jde lépe a někdy vůbec! Vzorce v naší hlavě jsou mocná síla.

---

Jsme sami i ve vztahu

Třetina nás tedy žije singl, ale já mám pocit, že je to mnohem větší číslo, protože nikdo nepočítá ty, co jsou singl i ve vztahu. Lidi v jednom bytě s vlastním životem a jediné spojení je majetek anebo starost o děti. Znám spousty více či méně nešťastných účastníků rodinných zájezdů s názvem:

„Nějak to dáme“.

Úpadek rodinných vztahů a společného trávení času různých komunit, sportovních oddílů a kroužků můžeme jednoduše vysvětlit dobou v které žijeme a z velké části to můžeme přičíst všem možnostem a výdobytkům digitálního věku.
Mobily, internet, sítě jako Fejzbůk, Instáč, Jůtůbe a další produkty sociálního inženýrství, které nám na jednu stranu zkracují vzdálenosti a usnadňují kontakt se svými blízkými, ale na druhou stranu tento kontakt totálně devalvují. U těchto rádoby osobních kontaktů chybí jedna důležitá věc, a to je tělesná interakce, tedy třeba objetí, polibek anebo pohlazení.

Lidi přestávají mít chuť se potkávat, dotýkat se, říkat si mám tě rád (na to stačí srdíčko ve zprávě) a dělat věci společně. Začínáme vyhledávat aktivity pro jednoho a čím dál více o samotě pěkně z teplíčka domova, co kdyby třeba lilo, jak z konve!

Si s nimi budu muset povídat!? Co když mě to nebude bavit?
Má bejt hnusně, co tam budu dělat? Se zase budou ptát, jak se mám, ty vole! Mě se fakt nechce? Doma je doma!

Doslova sereme na rodinné sešlosti, povídání s partnery a vídání se kamarády, a tím ubývá mezi námi důvěry. Důvěra je ve vztahu jedna z největších hodnot, možnost spolehnout se je krásný pocit jistoty ve světě nejistot. Vzniká velká oddělenost, neochota setkávat se, a tím samota.

Začíná být pro nás zajímavější pomazlit se a udělat si to u porna, než jít někam ven a zkusit sbalit holku anebo kluka.
Je to Ízy. Je to Kvikly a zbyde čas třeba na práci!

Důvěra jde do prdele!

Přestáváme sdílet své životy, pocity a svěřovat si ty nejhlubší tajemství. Bojíme se toho, co tomu řeknou partneři, rodiče, kamarádi a okolí. Bojíme se, že nejsme výjimeční a bojíme se vlastních selhání!
Ano, právě tímto otevřením se druhému budujeme důvěru, která jeve vztahu, tak důležitá. Právě otevření sebe, duše, srdce, je jedno, jak to nazveme, nás přibližuje k sobě.
Právě sdělování si těch nejniternějších pocitů, bolestí a radostí z nás dělá blízké lidi. Jen díky tomuto otevření vznikají opravdové vztahy!
A to už vůbec nemluvím o důvěrnostech. Pozor důvěrnost nezačíná slovy:

Prosím tě něco ti řeknu, ale slib mi, že to nikomu neřekneš!
To je drb ty vole!

Mít hodně vztahů znamená být šťastný

Dnes je velká móda mít spousty známých a bejt hlavně oblíbeňoučkej. Toužíme být milováni, obdivováni a nedej bože zbožňováni kamkoli přijdeme.

Ach, jak krásný pocit to je, když kam přijdeš, tam tě mají všichni rádi. Vítají tě, smějí se na tebe, říkají jak si úžasný, jak si jim pomáháš a že ti přejí vše nejlepší.

Jak je to opojné a lákavé…

Je to úplně v pořádku, když tě mají lidi rádi a pomáháš jim, ale oblíbenost nesmí být vysoko na tvém žebříčku hodnot. Je to posraná životní hodnota, která nezáleží úplně na tobě. Není totiž dobře kontrolovatelná, je závislá na tom, co si o tobě ostatní myslí.
Když chceš být oblíbený, tak nikdy nesmíš říct NE. Nemůžeš nikdy nikoho a nic odmítnout! ANO bude tvým prokletím.

Následkem toho vyměníme pár dlouhodobých a kvalitních vztahů, za krátkodobé poznávací zájezdy a povrchní vztahy. Raději si vybereme to, co nám přináší rychle rozptýlení a uspokojení, než něco kvalitnějšího a stálého, protože právě to stojí úsilí a někdy i to způsobí i bolest.

Je skutečně lepší poznat za svůj život sedmdesát sexuálních partnerů anebo tři opravdové vztahy, které byli hluboké a láskyplné?

Z mé vlastní zkušenosti je odpověď jasná!

---

Příliš hlučná samota

Máme nadbytek rozptýlení, a tak raději zůstáváme doma na internetu, hrajeme hry, projíždíme Fejz, Instáč a Jůťupy, anebo sjíždíme seriály, protože je to vlastně fast food zábavy pro náš mozek. Je mnohem jednodušší pustit bednu v které se stále něco děje než přemýšlet, co budu dělat odpoledne.
Je snazší napostovat pár fotek na Fejzbůk, než jít třeba do Sokola a dohadovat se, jakou cvičební sestavičku si dáme bratři a sestry.
Chodit do Sokola, je totiž závazek a ten se musí dodržovat. Je to práce v komunitě, která nás občas nutí vykročit z komfortní zóny a podřídit se celku a občas se i nasrat, když není po mým.

Teď dostanu hroznej kartáč od partnerky, která mě neustále nutí odstupovat od počítače a věnovat se skutečnému životu, v čemž má pravdu, protože skutečný život je tam venku, to vím a děkuji jí za to.
Na druhou stranu, byste nemohli číst tenhle článek, ale je jasné, že ve všem je potřeba najít rovnováhu.

---

Na život a na smrt

V románech a starý filmech se často potkáváme se partnerské vztahy nebo přátelství na celý život.
S úctou vzpomeňme na Vinetúa a Oldy Šetrhenda, na Tři mušketýry, na Pyšnou princeznu i tu se zlatou hvězdou a všechny ty romány a pohádky, které v nás budili ten pocit, jak je to krásné.

Ano, můžeš zakroutit hlavou a říct, ty vole, to jsou pohádky, ale přesto se ti, někde v podvědomí potom stýská. Teda mě jo!

Teď jsme s partnerkou sjeli během krátké doby celý seriál CIZINKA (Outlander), kde to bylo o velké lásce napříč stoletími. V tomto historickém seriálu bylo spousty válek, krve, násilí, bolesti, ale i lásky, soudržnosti, společného sdílení osudu a něčeho, co nám dnes chybí.
Opravdových dlouhodobých vztahů na celý život.

Možná i proto tento chybějící pocit v našich rychlovztazích utíkáme do knížek a sledujeme tyto filmy a seriály, které nám následně naplní vyprahlé sklenice touhy po kvalitním vztahu.
Možná je to tím, že máme špatně nastavený ten prvotní vztah. Vztah k sobě!

Je velice těžké dnes udržet opravdu poctivé a pevné vztahy, a to nejen rodinné. Je to tvrdá dřina, když toho máme tolik na výběr a můžeme kdykoli kamkoli utéct za zábavou.
Můžu to hodit na digitální dobu, společnost, ale zároveň musím napsat, že doba a společnost tě ovlivní jen do té míry, do které jí to dovolíš. To je tvoje volba a tvá odpovědnost!

Kdo z nás může říct, že má opravdu ve své blízkosti partnera, příbuzného, kamaráda, který kdykoli podá pomocnou ruku i na úkor sebe. Pomůže i když bude muset vykročit ze své komfortní zóny a bude to stát nějaké úsilí?
A HLAVNĚ UDĚLÁŠ TO PRO NĚJ I TY?

Zkus si opravdu spočítat, zda někoho takového máš. Pokud ano, tak mu poděkuj a udělej vše proto, aby ti zůstal. A pokud ne, je čas se zamyslet a možná s tím začít něco dělat. Je to na tobě.

Já se to teď učím.

Až teď zjišťuji, co to znamená opravdový vztah.
Až teď zjišťuji, že není lehké ho vybudovat a možná ještě těžší je ho udržet.
Až teď si vážím všech vztahů, které jsem měl a přišel o ně!

A děkuji všem svým blízkým, oni vědí, kdo to je a miluji je!

Děkuji všem, co jsem potkal!

Chceš dostávat pravidelně moje články? Tak se dole přihlaš!
Jo a tam kde je smajlík 😀, tam se máš smát a tam kde je srdce ❤️, tak to je hluboký.

---

Více v mém eBooku